Ten, kdo se zabývá mytologií, folklórem, legendami a pověstmi, určitě zná stěžejní dílo v této oblasti, Zlatou ratolest J. G. Frazera. Vynechme úvodní poměrně komplikovaný příběh o králi lesa, pravidelně zabíjeném svým nástupcem, a věnujme se úvaze, jak je možné nazývat zlatou ratolestí i jmelí, když je celé zelené.

Odpověď je podle literatury velmi jednoduchá. Každé vánoční jmelí do příštích Vánoc zežloutne tak, že vypadá jako zlaté. Jak krásný námět na pokus, tím spíš když se vánoční jmelí má uchovat celý rok a teprve po zavěšení nového svazečku spálit. Takže moje jmelí před dvěma roky putovalo do krabice k vánočním ozdobám a hle – příští rok nebylo ani nažloutlé, natož zlaté.

Předloni jsem proto jmelí neuklidila, ale nechala, stejně jako třeba vesničané v Bretani, normálně viset celý rok. Tentokrát se kýžený efekt dostavil, jak můžete sami vidět na obrázku. Taková zlatá ratolest prý má kouzelnou moc, kromě toho, že i nadále chrání obydlí proti zlým silám, dokáže navíc objevovat poklady.

(Aspoň tak to tvrdí L. G. Frazer, manželka výše zmíněného J. G. Frazera, ve své knize Zlatá ratolest – Několik lístků, která je populárním výborem z jeho Zlaté ratolesti, podstatně přístupnějším než anglický dvanáctidílný originál anebo jeho česká verze, byť zkrácená na díl jeden.)

Jitka Lenková, foto Jitka Lenková

O dalších záhadách si můžete přečíst na www.zahadno.mysteria.cz.