Poslední den roku obvykle slavíme s chlebíčkem v jedné a se skleničkou šampaňského v druhé ruce. Jaké byly v minulosti silvestrovské a novoroční obyčeje?

Foto / Freepik

Do domácností chodily takzvané ometačky, které ometly plotnu a kamna, aby celý rok pěkně hořela a přály všeho dobrého, za což obdržely almužnu.

• Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. století.
• Na Silvestra je potřeba uklidit domácnost a zbavit se restů.
• Hospodyňka přes silvestrovskou noc nesměla nechat sušit prádlo, to věstilo smrt někoho blízkého.
• V některých oblastech u nás se peče vánočka, do které se přidá hrachové zrno. Ten, kdo toto zrno bude mít ve svém kousku, bude mít po celý rok štěstí.

Kdo byl sv. Silvestr?

sv.Silvestr se narodil koncem 3. století v Římě. Ve svém mládí byl jako křesťan pronásledován, ale roku 311 byl zvolen papežem. V roce 313 takzvaným Milánským ediktem povolil císař Konstantin křesťanství. Papež svatý Silvestr vydal četné předpisy o obřadech a liturgická nařízení. Podle legendy sv. Silvestr pokřtil císaře Konstantina Velikého a jeho ženu svatou Helenu a císaře uzdravil z malomocenství. sv. Silvestr zemřel roku 335 a jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově sv. Priscilly. Na svém hrobě má prostý nápis: „katolík a vyznavač zde odpočívá.“ Teprve ve středověku se sjednotil konec roku na den 31. 12. Konec starého roku a počátek nového roku bývá provázen přípitkem s přáním zdraví a štěstí. Dnes je konec roku mnohdy spojován s bujarými silvestrovskými oslavami. 

sv. Silvestr v lidové pranostice:

• Je-li na svatého Silvestra vítr a ráno slunce svítí, nelze dobrého vína se nám nadíti.

Nový rok

Na Nový rok dostávali drobné dárky čeledíni a děvečky od hospodáře, děti od rodičů a duchovní správce od věřících farníků. Existovala taky pověra, že to co bude člověk dělat na Nový rok, bude dělat po celý zbytek roku. Lidé se proto snažili nehádat se a vyhýbat se i jiným nepříjemnostem.  Mnozí taky věřili, že pokud budou mít na Nový rok v kapse peníze, budou je mít po celý rok. Pokud do domu jako první host vstoupila stará žena, mělo to přinášet smůlu, naopak za předobré znamení bylo považováno, byl-li prvním hostem vstupujícím do domu dítě, mladá dívka nebo muž. 

Další novoroční obyčeje

• “Jak na Nový rok, tak po celý rok” Toto pořekadlo má svůj smysl v tom, že bychom se neměli hádat, měli bychom se vyhnout mrzutostem a sporům. Podle pověr bude den jaký je na Nový rok stejný, jako po celý rok.
• První den nového roku se pak má odpočívat.
• Na Nový rok si nesmíte půjčovat peníze, znamenalo by to nedostatek peněz po celý příští rok.
• Ale nesmíte ani nikomu peníze půjčovat, znamenalo by to, že vás po celý rok bude někdo o vaše peníze "obírat".
• K obědu se pojídá obvykle čočka (svým tvarem totiž připomíná peníze. A čím více jí sníme, tím samozřejmě pro nás lépe) a uzené, nikoli drůbeží maso - aby nám neuletělo štěstí, rybu – aby štěstí uplavalo, nebo zajíce - aby neuteklo.

Nový rok v lidové pranostice: 

• Svítí-li na Nový rok jasně slunce, bude hojná úroda.
• Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
• Na Nový rok déšť, o Velikonocích sníh.

Leden v lidové pranostice:

• Leden je počátkem roku, ale vrcholem zimy.
• V lednu, za pec si sednu.
• Je-li leden mírný, jaro a léto vlhké bývá.
• Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborné zelí.
• Čím je leden jasnější, tím je mrazivější.
• V lednu roste den a roste i mráz.
• Je-li v lednu hodně dešťů, bývá málo vína.
• Kdyţ v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk a zahrad se málo těží.
• Zelené žito v lednu na poli, o žních budou prázdné stodoly.
• Lednoví druhové – vánice a mrazové.
• Mnoho sněhu v lednu – mnoho hřibů v srpnu.

napsal Jiří Glet

zdroj: Jiří Glet: Ten vánoční čas, probouzí lásku v nás / kknihy.cz, jiriglet.cz