Tři dcery knížete Kroka, Tetu, Kazi a Libuši zná každý z nás. Podle starých českých kronikářů každá kněžna bydlela na svém vlastním hradě. Libuše na Libušíně, Teta na Tetíně a Kazi na Kazíně. Příběh o knížeti Krokovi a jeho třech dcerách se sice zrodil asi jen ve vyprávění bájných starců, ale do sídel bájných kněžen stojí za to se podívat. Prohlédnete si zde historické památky a poznáte krásnou přírodu.

Josef Mathauser - Kníže Krok s dcerami (Kazi, Teta, Libuše) / Creative Commons, Public domain

Libušín

Nejdříve se podíváme do sídla kněžny Libuše, která byla krásná, moudrá a proslulá svými věšteckými  schopnostmi. Právě Libuše povolala na knížecí stolec Přemysla Oráče a položila tak základ panovnické dynastie Přemyslovců v českých zemích.

Městečko Libušín najdete přibližně pět kilometrů severozápadně od Kladna. V centru městečka stojí novogotický kostel sv. Prokopa z počátku 20. století, u kterého můžete zaparkovat. Zeleně značená turistická cesta vás pak dovede na kopec nad městem, na kterém se rozkládalo staré slovanské hradiště z 9. století. Toto hradiště mělo úctyhodnou rozlohu 12 hektarů a bylo obklopeno valy. Nejlépe zachovalý val je dlouhý 220 m a je vysoký okolo 4 m. Při archeologickém výzkumu ve 20. století, byly na některých kamenech opukové zdi, zpevňující valy, objeveny rytiny zobrazující koně s jezdci.

Dnes v areálu bývalého slovanského hradiště stojí původně gotický, později barokně upravený kostel sv. Jiří.V kostele na barokním hlavním oltáři se nacházejí obrazy sv. Jiří a sv. Markéty. Ve středověku kolem kostela býval hřbitov a dnes již zaniklá vesnice. Poblíže kostela stojí barokní dřevěná zvonice na kamenné podezdívce.

Jsou zde i dvě přírodní zajímavosti. Na svazích hradiště je porost starých dřínů a v údolí směrem na Libušín najdete porosty přesličky obrovské. Z hradiště je pěkný pohled na městečko Libušín a okolní půvabnou krajinu.

Tetín

Za druhou dcerou knížete Kroka bájnou kněžnou Tetou se vydáme do starobylé vsi Tetína, která se nachází jen několik kilometrů východně od Berouna. Již v 9. století při brodu přes řeku Berounku zde stávalo slovanské hradiště. V noci z 15. na 16. září roku 921 na zdejším dřevěném knížecím dvorci byla zřejmě na popud kněžny Drahomíry zavražděna kněžna sv. Ludmila, babička sv. Václava.

V roce 1288 za vlády českého krále Václava II. zde byl vystavěn kamenný hrad, který byl ve 14. století sídlem královského lovčího. Za husitských válek byl hrad rozbořen a zachoval se jen zbytek věžovitého hradního paláce, hradebních zdí a taky hradní příkop. Rovněž z původního slovanského hradiště mnoho nezbylo, zachovaly se toliko zbytky valů, zejména na západním okraji obce.

V Tetíně, který je jen malou obcí, jsou celkem tři kostely. Nejstarší je původně románská kaple sv. Kateřiny, která byla později goticky přestavěna a nově byl kostel sv. Kateřiny stavebně upraven v polovině 19. století. Na barokním hlavním oltáři se nachází obraz sv. Ludmily a barokní soška Vítězného Krista.

V sousedství kostela sv. Kateřiny stojí barokní kostel sv. Ludmily. Na barokním oltáři jsou sochy sv. Ludmily a sv. Václava. Obraz pak představuje sv. Ludmilu s vnukem sv. Václavem a jeho učitelem knězem Pavlem.

V kostele je vystaven taky kámen, na němž byla údajně kněžna sv. Ludmila zavražděna. Před kostelem stojí krásná barokní socha Panny Marie.

V malebné poloze na skále nad řekou Sázavou stojí třetí tetínský kostel, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého. Původně románský kostel byl barokně přestavěn. Na hlavním oltáři se nachází obraz sv. Jana Nepomuckého jako poutníka do Staré Boleslavi.

Skalní útvary zvané Tetínské skály jsou přírodní rezervací. Pod hradem jsou archeologicky významné jeskyně Turské maštale. V horní části bývalého lomu začíná 55 m dlouhá jeskyně Tetínská chodba v níž se vyskytuje aragonit. Sedmisálová jeskyně a jeskyně Byšila jsou dlouhé 45 a 60 m. Z hradiště a především ze zříceniny tetínského  hradu je pěkný pohled do údolí řeky Berounky.

Kazín / Creative Commons, Public domain

Kazín

Třetí dcera knížete Kroka Kazi měla mít taky svůj hrad jménem Kazín. Kronikář Kosmas se však zmiňuje pouze o sídlech Libuše a Tety, o sídle Kazi mlčí. Kde tedy stával hrad bájné kněžny Kazi? Teprve v 16. století kronikář Václav Hájek z Libočan, o němž bylo všeobecně známo, že si občas taky něco přibájil, určuje sídlo Kazi někde v okolí Zbraslavi.

Tak v 19. století mnozí národní buditelé a amatérští archeologové v okolí Zbraslavi hledali bájný Kazín.

V druhé polovině 19. století profesor Antonín Vánkomil Maloch vyslovil názor, že Kazín je výrazný skalní ostroh nad pravým břehem řeky Berounky naproti Mokropsům a Černošicím, v místě zvaném  Na hrádku. Toho hned využil podnikavý hostinský, který měl poblíže hospodu, a na skálu nechal vápnem napsat nápis Kazín. Svoji hospodu pak nazval „Přemyslovka pod Kazínem.“ Tato hospoda už sice dávno nestojí, ale nápis Kazín se stále znovu obnovuje a tak se zachoval dodnes. Pod Kazínem se dnes nachází chatová osada.

Na kazínské skále stojí skromné zbytky středověké tvrze Bluk ze 14. století, která byla v držení vladyků z Bluku a v 15. století zanikla. Taky se zde zachovalo část valů prastarého sídliště z mladší doby kamenné, doby bronzové a železné. Tyto valy byly národními buditeli považovány za Kazinu mohylu. Dnes se již hledáním skutečného sídla kněžny Kazi nikdo vážně nezabývá. Z Kazína je pěkný výhled do údolí řeky Berounky.

napsal Jiří Glet

zdroje: cs.wikipedia.org, stoplusjednicka.cz, kudyznudy.cz