Mezi lidové svátky, které jsou součástí Velikonoc patří Velikonoční pondělí (Červené pondělí či mrskaný pondělek), kdy se chodilo na pomlázku. Při velikonočním hodování obcházeli muži domy s pomlázkami a šlehali ženy, při čemž jim vinšovali, aby byly po celý rok zdravé, veselé a pilné, za to od nich dostávali malovaná vajíčka. Někde hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná. Muži také polévali vodou vyhlédnutou dívku, což jim mohly dívky oplatit v úterý. Někde se hojně polévali voňavkou, aby jí byl “navoněný“ hodně dlouho cítit. Vodou se polévali i hospodářská zvířata, aby se omladila a udržela si svěžest a sílu. Přívlastek červený zdědilo velikonoční pondělí od zvyku darovat koledníkům červené vejce.

foto / Ilustracnifotografie.cz

Pomlázka (také dynovačka, mrskačka, šlehačka, binovačka, moravsky tatary) měla nejen symbolický význam v předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého vrbového proutku z pomlázky, ale také vyjadřovala náklonnost neboli namlouvací proces mezi mužem a ženou. Vzájemná výměna darů či polévání vodou a šlehání byl vlastně druh milostného škádlení, jíž dávali muži i ženy najevo své sympatie k druhému pohlaví. V některých krajích se provozovala přímo pomlázka milostná, kdy mládenci dívky nešlehali, ale večer si k nim potají chodili pro dárek v šátku. Vyšívaný šátek pak nosil muž na krku na znamení, že je zadán. Požádat dívku o pomlázku se někde rovnalo požádání o ruku. V Praze se pomlázka spojovala přímo s vyznáním lásky. Pozvání na Velikonoční korzo cestou k Emauzskému klášteru se stalo symbolickým vyznáním láskyplných citů. Na Slovácku zůstala živá tradice romantického nočního zpívání chlapců pod okny svobodným děvčatům či přímo své vyvolené.

Koleda

Nezbytným doplňkem velikonočního koledování jsou říkanky – koledy, jimiž koledníci žádali o dary.

Uplést pomlázku by mohl umět nejen každý muž, ale i žena. Takže, jak na to?

Kolik prutů zvládnete?

V první řadě si sežeňte pěkné čerstvé vrbové proutí. Nejlépe z převislé vrby, která roste u rybníka. Potom z ní důkladně sundejte všechny lístečky, ať se vám dobře plete. Celkem budete potřebovat buď 4, 6, 10 a nebo12 prutů, prostě jak si troufáte.

Všechny pruty si srovnejte podle tloušťky, tedy širšími konci k sobě. Ty potom svažte nějakým pěkným přírodním motouzkem. Pruty si rozdělte tak, abyste v každé ruce měli stejný počet, tedy napůl.

Upleteme ji jako copánek

Budeme splétat copánkovitou pomlázku. Teď se to možná nezdá, ale je to vlastně úplně jednoduché.

Vnější prut, který je nejvíce nahoře z jedné strany se vloží mezi pruty na protilehlé straně a vrátí zpět na svou stranu, ale tentokrát bude směřovat dovnitř pod prut, který byl původně nejspodněji. To samé opakujeme z druhé strany. Pokud umíte plést vánočku ze čtyř prutů, tak jste za vodou. Takto pokračujeme v pravidelných intervalech až do úplného konce, který svážeme barevnými pentličkami.

Po pár pokusech to stoprocentně zvládnete na výbornou. Pokud nechcete zbytečně plýtvat proutky, vyzkoušejte si zaplétání třeba na bavlnkách.

foto / Zuzana Zelenková

Na přestupný rok koledují dámy

Mimochodem ono to „šlehání“ je blahodárné. Historicky mělo ten význam, že mladé vrbové proutky dámám předávaly zdraví. Pokud některé dívka či žena zůstala nevyšlehaná, hrozilo, že jí během roku skolí nemoc.

Podle staré tradice pak koledníci za to, že přišli na koledu, dostávali krásné barevné kraslice. V dnešní době je to spíš panák, nebo třeba čokoláda. Přesto stále platí, že jsou Velikonoce nejvýznamnějšími křesťanskými svátky.

No a představte si, že na přestupný rok je podle dávné tradice vše naopak a pomlázky berou do svých rukou ženy. Jedná se o starou krajovou tradici, která se však dneska už většinou nedodržuje.

napsala Zuzana Zelenková

zdroj: https://ceskykutil.cz/clanek-165182-pleteni-pomlazky-a-jeji-zakonceni