Tetanus je nebezpečné onemocnění, které se dnes ve vyspělých zemích téměř nevyskytuje. Důvodem je zejména vysoká proočkovanost populace. První vakcínu proti tetanu dostávají děti již ve věku dvou měsíců a poté postupně další v doporučených intervalech až do dospělého věku. Protilátky nás ale nechrání navěky a pravidelné přeočkování proti tetanu se dnes doporučuje v rozmezí každých 10 až 15 let. Mnoho dospělých však na tyto posilovací dávky zapomíná, a vystavuje se tak zbytečnému riziku.

ilustrační foto / Freepik

Tetanus je závažné infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Clostridium tetani. Tato bakterie se běžně vyskytuje ve střevech lidí nebo hospodářských zvířat, zejména koní a hovězího dobytka, a její spory (bakteriální buňky) se tak s exkrementy dostávají do půdy a prachu, kde mohou přežívat i několik let. K infekci dochází při poraněních, která pronikla kůží hlouběji do podkoží a případně do svalové tkáně, a byla znečištěna kontaminovanou půdou. Přenos je pravděpodobnější u velkých, hlubokých ran nebo popálenin, ale může k němu dojít i při operaci zažívacího traktu nebo u pacientů s otevřenými ranami. Zvýšené je riziko rovněž u injekčních uživatelů drog. V hluboké ráně bez přístupu kyslíku mají pak spory příznivé podmínky a mění se v aktivní formu bakterie, která produkuje velmi nebezpečný neurotoxin – tedy jed, který působí na nervový systém.^1,2,3,4

Doba, kdy se po nákaze objeví první příznaky onemocnění, se v případě tetanu pohybuje od 3 do 21 dnů. „Zpočátku se onemocnění projevuje neklidem, pocením a pocitem namožených svalů. Následně se objevují křeče, typicky nejprve postihující obličejové nebo žvýkací svaly. Postupně přicházejí křeče zádového svalstva způsobující prohnutí celého těla do oblouku. Křeče jsou velmi silné a mohou vyústit až do zlomenin obratlů, případně natržení svalů. Popsané projevy onemocnění probíhají za plného vědomí a jsou velmi bolestivé,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy. Tetanus může končit smrtí, nejčastěji v důsledku udušení nebo srdečního selhání, a to i při intenzivní léčbě.^1,3

Očkování proti tetanu

Tetanus nelze nikdy vymýtit, tato bakterie se vyskytuje po celém světě. K závažným onemocněním a úmrtím dnes dochází především v rozvojových zemích s nízkou úrovní zdravotnictví a hygieny. V evropských zemích je toto nebezpečné onemocnění vzácné, zejména díky vysoké proočkovanosti populace.

Proti tetanu se u nás očkuje již více než 60 let, je součástí povinného očkování a hradí jej stát.₂ První dávka vakcíny proti tetanu se podává dětem ve dvou měsících věku, poté následují další tři dávky v odstupu několika měsíců jako součást tzv. hexavakcíny. Pátá dávka se pak podává mezi pátým a šestým rokem a šestá mezi desátým a jedenáctým rokem.₂ „U dospělých do 60 let věku je doporučený interval pro posilovací dávky každých 15 let a po 60. roce věku každých 10 let,“ upozorňuje MUDr. Michal Lazák.

Vakcína proti tetanu, černému kašli a záškrtu

Přeočkování může být provedeno i kombinovanou vakcínou, která chrání také proti černému kašli (pertusi) a záškrtu (diftérii).₂ „Přestože zavedení očkování pomohlo minimalizovat výskyt těchto onemocnění u nás, v posledních letech se znovu začínají objevovat. Posilující vakcinace proti těmto nemocem v dospělosti tak má mnoho opodstatnění a netýká se dnes už pouze cestovatelů do exotických zemí,“ vysvětluje MUDr. Michal Lazák. S přibývajícím věkem navíc klesá přirozená obranyschopnost organismu, objevují se chronická onemocnění a tělo se hůře vyrovnává s infekcemi. Kromě toho mají některé nemoci, proti kterým se očkuje v dětství, v dospělosti závažnější průběh. ^5,6

V současnosti se proto doporučuje alespoň jednou v dospělosti podat také posilující vakcínu proti těmto nemocem.⁷ Zažádat o ni je možné u praktických lékařů nebo v očkovacích centrech. Dobrou zprávou je, že od letošního roku většina zdravotních pojišťoven svým pojištěncům na tuto vakcínu přispívá.

Zdroje:

1. https://www.ockovacicentrum.cz/cz/tetanus
2. Smíšková, D., Marešová, V.: Současnost očkování proti tetanu, Medicína pro praxi 2014; 11(4): 147–148. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2014/04/03.pdf
3. Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, CEM, SZÚ: Tetanus. Praha, červen 2019. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Infekce_zakladni_informace/Tetanus_zakladni_informace.pdf
4. Zedníková, L.: Tetanus. Dostupné z: http://old.lf.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF-kliniky/hippokrat/InfekcniNemoci/Tetanus.pdf
5. Vančíková, Z.: Co bychom měli vědět o očkování, abychom dělali správná rozhodnutí. Praha 2016. Dostupné z: https://www.khshk.cz/khsdata/epi/ockovani/informace_o_ockovani_nejen_pro_rodice.pdf

6. Fabiánová, K.: Černý kašel na vzestupu. TK 20. 11. 2014, SZÚ. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/2014_Epidemiologie_pertuse_tiskova_konferenceSZU.pdf
7. Krausová, J. a kol.: Očkování u dospělých – obecné principy. Medicína pro praxi 2013; 10(4): 142–145. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2013/04/03.pdf