U nás je každoročně diagnostikováno 2 300 nových případů, především u mužů, více než 95 % nemocných na tuto nemoc do pěti let zemře. Příznaky se objevují až v pozdějších stadiích, návštěva lékaře tak zpravidla přichází pozdě.

foto / Freepik

První známky choroby nejsou specifické a umístění nádoru bývá navíc obtížně přístupné, protože nádor je často schován za okolními orgány. Tvorba metastáz, které jsou velmi malé, následuje velmi rychle po vytvoření nádoru, a lékaři tak onemocnění většinou objeví a diagnostikují příliš pozdě.

Přesnou příčinu vzniku rakoviny slinivky břišní lékaři dosud neodhalili. Existuje však několik rizikových faktorů. Nejzávažnější z nich je pravděpodobně kouření – kuřáci cigaret mají až třikrát větší pravděpodobnost, že se u nich tato nemoc projeví. K dalším rizikovým faktorům patří věk (nejvíc nádorů se objeví u lidí nad 65 let), diabetes, obezita a nedostatek fyzické aktivity, chronický zánět slinivky (pankreatitida), cirhóza jater, nemalou roli hraje i dědičnost.

Varujícími příznaky jsou bolest v nadbřišku, neobjasnitelné bolesti zad, nevolnost, nechutenství a s ním spojený neobvyklý váhový úbytek, projevy neinfekční žloutenky, jílovitá, průjmovitá stolice, záněty žil, které se opakují bez zjevného důvodu, nově vzniklý diabetes 2. typu.

Způsob léčby zhoubného nádoru slinivky závisí především na rozsahu onemocnění, tedy na velikosti nádoru samotného a na postižení dalších struktur. Operovat lze pouze asi pětinu pacientů – operovatelný nádor musí být odhalen brzy a ještě velmi malý, nacházející se pouze ve slinivce a nezasahující do žil a tepen. Takový chirurgický zákrok patří k nejkomplikovanějším. Problémem je, pokud se nádor nepodaří odstranit úplně. Když v těle zůstanou i jen mikroskopické agresivní nádorové buňky, onemocnění se opět navrátí. Lokálně pokročilý karcinom již nelze neoperovat, protože zasahuje i do okolních tkání a životně důležitých tepen a žil. Metastazující nádor se ze slinivky šíří do vzdálenějších částí těla a postihuje i další orgány. Toto poslední stadium nemoci je zjištěno u 45‒50 % pacientů.

Chirurgická léčba se obvykle kombinuje s chemoterapií a radioterapií. Tento druh léčby může také prodloužit život pacienta s lokálně pokročilým karcinomem a ulevit mu od příznaků.

Moderní cílená biologická léčba brání množení, růstu a následnému metastazování zhoubných nádorových buněk. Na rozdíl od chemoterapie a radioterapie má mnohem méně nežádoucích účinků.

Nezbytnou součástí léčby rakoviny slinivky jsou také léky, které se využívají k tišení bolesti a prodloužení života pacientů, když onemocnění již nelze vyléčit. I u tohoto velmi závažného onemocnění platí, že zásadní roli má prevence. Na nárůstu karcinomu slinivky břišní se podílí špatné stravovací návyky a špatný životní styl Čechů. Ukazuje se, že zvýšená konzumace uzenin a červeného masa přispívá k tvorbě nádorů, především právě v trávicím traktu.

zdroj:

Onkologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, přednosta prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

https://zdravi.euro.cz/leky/zanet-slinivky-brisni-priznaky-lecba/