Také máte s příchodem podzimu pokaždé pocit, že byste se nejraději uložili k zimnímu spánku? Jste unavení, ráno vám dělá problém vůbec vstát, nemáte na nic náladu a jediné, na co vám zbývají síly, je bílení ledničky?

Pak je možné, že i vy trpíte sezónní afektivní poruchou (SAD), známou jako „zimní deprese“. Tato nemoc vzniká z nedostatku denního světla a právě vhodné osvětlení je i nejúčinnějším způsobem její léčby.

SAD je vlastně takovou malou daní za to, že se naši dávní předkové kdysi přestěhovali z africké kolébky lidstva do severnějších zeměpisných šířek. V oblastech do 30° od rovníku, kde je téměř konstantní délka dne a vysoká intenzita slunečního záření, tento problém prakticky neznají. Naopak severské země, kde se v zimě délka dne počítá spíše na minuty, jednoznačně vedou žebříčky jak výskytu SAD, tak i počtu sebevražd.

SAD mnohem častěji trápí ženy než muže, velice ohroženy jsou však i děti, které jsou na nedostatek světla velmi citlivé. Potíže se přitom objevují výhradně během podzimních a zimních měsíců, kdy snižuje se intenzita slunečního záření, a na jaře rychle ustupují. Především jde o následující příznaky:

- častý výskyt depresivních nálad,

- zvýšená únava a úbytek energie,

- zvýšená potřeba spánku a problémy s ranním probouzením,

- výrazně snížená chuť na sex,

- nutkavá chuť k jídlu, zejména na sladké, často vedoucí k nadváze.

Hormon, který uspává

Klíčem k pochopení mechanismu, jakým sezónní afektivní porucha vzniká, je hormon jménem melatonin. Ten má výrazný tlumící účinek na činnost nervové soustavy (a tedy i na mozek a vůbec celý organismus), a proto se mu také přezdívá „spánkový hormon“. Tvoří se v šišince neboli epifýze, což je část mozku, která má přímé spojení s našima očima. Právě jejich prostřednictvím přijímá šišinka informace o intenzitě světla v našem okolí a podle toho řídí produkci melatoninu.

Maximum tohoto hormonu produkuje epifýza v noci, ve tmě, a tím dostává organismus do jakéhosi útlumu, který umožňuje kvalitní spánek a odpočinek. Jasné denní světlo pak tvorbu melatoninu ukončuje (přesněji snižuje na úroveň cca 10%) a tím dává mozku a celému tělu signál: „Vzbuď se a buď aktivní!“ Jenže právě na podzim a v zimě, kdy je krátký den a nižší celková intenzita světla, tento signál často nepřichází. Tvorba melatoninu dál běží na plné obrátky a organismus zůstává ve spánkovém útlumu, který u citlivějších osob přechází v SAD.

Nebezpečná je však i opačná situace, kdy je noční produkce melatoninu omezována třeba při noční práci nebo pronikáním světla z pouličního osvětlení do ložnice. To může být podle odborníků i jedním z významných rizikových faktorů rakoviny.

Modrá je dobrá

Jak už jsme řekli, hlavní příčinou vzniku sezónní afektivní poruchy je nedostatek slunečního světla v podzimních a zimních měsících. Možná vás ale napadne otázka: copak nestačí, když si skoro celý den a večer svítíme? Nestačí. Podla George Brainarda, PhD., profesora neurologie na Jefferson Medical College, je totiž pro ukončení tvorby melatoninu důležitá zejména modrá část světelného spektra. Běžné zdroje světla však tuto vlnovou délku prakticky neprodukují. Ve světle obyčejných žárovek totiž převažuje žlutá a červená barva, které mají na mozek stimulační vliv, udržují nás v permanentím stresu a tím problém ještě zhoršují. U zářivek zase chybí jak modrá, tak i červená část spektra, a nevíc produkují velmi rychle blikající světlo, které působí dráždivě na oči i mozek.

Soukromé domácí Slunce

Co ovšem funguje téměř dokonale, to je tzv. světelná terapie, která spočívá v každodenním působení velmi silného celospektrálního světelného zdroje (slovo celospektrální znamená, že obsahuje všechny barvy světelného spektra a tím se velmi blíží přirozenému slunečnímu záření). Ve světě se začala v léčbě pacientů se SAD používat v sedmdesátých letech minulého století, o dvacet let později se pak stala léčbou první volby. Díky účinnosti přes 80% je světelná terapie mnohem efektivnější, než užívání antidepresiv a jiných chemických preparátů.

Pokud vás SAD „přepadá“ se železnou pravidelností každý podzim, určitě se vám vyplatí investice do přístroje pro světelnou terapii, který je vhodný pro domácí použití. Ideální volbou je například simulátor slunečního. Poskytuje vysoce intenzivní světlo (10000 luxů), jehož spektrální složení se podobá přirozenému slunečnímu záření. Při pravidelném užívání poskytuje výraznou úlevu při všech potížích provázejících syndrom SAD (depresívní nálady, únava, ospalost, chuť na sladké, nezájem o sex apod.). Jeho použití je jednoduché: stačí cca 30 min denně sedět v jeho blízkosti (není vhodné se dívat přímo do něj) a věnovat se přitom jakékoliv činnosti, jako je čtení, šití či práce na počítači. Ideální doba je ráno, kdy usnadňuje probouzení, ale je možné jej použít i kdykoliv během dne, kromě pozdních večerních hodin, kdy může narušit proces usínání. Pokud ovšem užíváte antidepresiva či jiné léky zvyšující citlivost na světlo, trpíte fotosenzitivitou či zeleným zákalem, doporučujeme konzultovat použití simulátoru s lékařem.

Velice vhodné, a při lehčích formách SAD i dostačující, je i používání tzv. zdravého světla v domácnosti i v zaměstnání. Jde o světelné zdroje s vyváženým spektrem, které mají index CRI (což je veličina vyjadřující procentuelní podobnost se slunečním zářením) vyšší než 92. (Pro srovnání: běžné zářivky mají CRI 40-60).

Řada odborných studií prokázala, že jejich používání má příznivá vliv nejen na pacienty trpící SAD, ale i na celou řadu dalších obtíží:

- Snižuje únavu zraku (např. při práci s počítačem), zlepšuje ostrost vidění a zmírňuje některé oční vady,

- výrazně zvyšuje schopnost soustředění, oddaluje nástup únavy a díky snížení agresivity omezuje konflikty na pracovišti,

- u dětí snižuje hyperaktivitu a výskyt poruch růstu,

- usnadňuje ranní vstávání a urychluje regeneraci.