Já, manžel a naše dospělá dcera spolu žijeme ve třípokojovém bytě. Dcera nedávno oslavila dvaadvacáté narozeniny. Náš starší dospělý syn je už dávno z domu, ale dcera stále otálí. Má svou práci na poště, má i svého přítele, ale své bydlení si ne a ne zajistit.

fotografie: Freepik

Kdykoliv doma najedeme na domácí rozpočet, je oheň na střeše. Já už dva roky navrhuju, aby dcera normálně přispívala do rodinného rozpočtu, když s námi pořád ještě bydlí a vydělává. Můj manžel ji však neustále omlouvá. Razí teorii, že mládí je od toho, aby si člověk užíval a neřešil zbytečnosti. Rodinné finance mi však jako zbytečnost nepřipadají. Nerozumím tomu, proč bychom dceru měli dotovat stejně, jako když byla malinká. Povinností rodiče samozřejmě je, aby své děti finančně zabezpečoval. Ale ne napořád. Dnes je z ní už dospělá žena a má koneckonců i svou výplatu. Jsem to ale já, kdo je doma za tu špatnou a zlou.

Můj manžel nevidí žádný důvod k tomu, aby se dcera do otázky domácích financí jakkoliv zapojila. Dle mého názoru je to ale normální. Vyděláváš, bydlíš, jíš, spíš, pereš, svítíš, tak plať. Mému muži a mojí dceři to však normální nepřijde a pořád poslouchám řeči o tom, že jsem na peníze. Takové osočování mně osobně přijde směšné. Se mnou se v mládí absolutně nikdo nemazlil. Brzo jsem se vdala, od rodičů jsem byla daleko, manžel byl věčně v práci, skoro na všechno jsem byla sama a také jsem to musela nějak zvládnout. Nikdo mi žádnou úlevu nedal. A vůbec po dceři nechci peníze kvůli tomu, že já jsem se musela starat o rodinu i o peníze sama, ale zkrátka se mi nezdá správné, aby dospělý člověk využíval kompletní servis, aniž by zaplatil jedinou korunu.

Vysvětluju si to tím, že manžel naši dceru vždy tak trochu rozmazloval. Byla vymodlené dítě a čekali jsme na ni poměrně dlouho. Navíc si manžel holčičku moc přál a tak pochopitelně následně byla jeho princezničkou. Jenže dneska je princezničce dvaadvacet a finanční gramotnost nemá žádnou. Nestará se o nákupy, o vaření, o úklid, o finance, o nic. K tomu jsme ji ale nikdy nevedli. Byla zvyklá pomáhat v domácnosti. Teď si ale žije svůj bezstarostný život a tatínek všechno zařídí. Táta přiveze, odveze, nakoupí, dotuje, vtipkuje a máma je ta zlá, protože za komfort se dle ní platí.

S dcerou jsem se již mockrát snažila promluvit jako dospělá s dospělou, ale nikam to nevedlo. Vždy byly finance ve hře jen chvilku, protože můj muž nakonec pokaždé přišel s tím, že je zbytečné chtít po dceři peníze, když máme to štěstí a jsme jedni z těch, kteří finančně nestrádají. V tom má sice pravdu a já jsem za to samozřejmě ráda, ale nic to nemění na tom, že za všechno se dnes platí a ani s dospělými dětmi by tomu nemělo být jinak.

Kristýna, 45 let

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla na její žádost pozměněna

Korektura textu Bára Klímová

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.