Zatímco u nás se vzpamatováváme z vánočního obžerství a ze svátečního klidu se snažíme rozhýbat do pracovního tempa a všedního životního poklusu, v zemích pravoslavného vyznání se chystají na Vánoce, protože slaví narození Krista 6. ledna.

fotografie: Pexels

U nás je svátek Tří králů ve znamení koled a odstrojování stromků, pro nás vlastně Vánoce končí.

Svátek Tří králů byl původně svátek Zjevení Páně. Tři králové Kašpar, Melichar, Baltazar - mudrci z východu vedeni betlémskou hvězdou šli přivítat s dary nového krále - Ježíška v jeslích. Při hledání novorozeného krále, navštívili krále Heroda a vyptávali se ho na cestu, čímž ho nevědomky inspirovali k vraždění nevinných dětí. Od Nového roku až do Tří králů se chodívalo na koledu. Na tři krále chodívali kněz, kostelník a ministranti s kadidlem a vykuřovali dům. Na dveře pak psali svěcenou křídou K+M+B. Někde se také psávalo C+M+B (C – Caspar), což mohlo také znamenat rčení Christus mansionem benedicat – nechť Kristus požehná tomuto příbytku. Na Ostravsku tak chodili až do konce 1. svět. Války. Později se tříkrálová koleda stala záležitostí dětí. Na tuto koledu chodívali jen chudé děti, byla spíše skrytou žebrotou. Na Tři krále si také hospodyně nechávaly v kostele posvětit vodu a s ní vykrápěly příbytek i stodoly.

Ale svátkem Tří králů vánoční období nekončí, ukončují ho až 2. 2. - Hromnice

"Na Hromnice o hodinu více" ...

Hromnice patří k církevním svátkům s pevně stanoveným datem, slaví se přesně 40 dnů po narození Páně (25.prosince), tedy 2.února. Je to také den, kdy končí tzv. "vánoční" období, mimo jiné se sklízejí betlémy. Otevírá se  období roku, které vrcholí veselým masopustem. 

Do kostelů lidé přinášeli svíce k vysvěcení, které pak nazývali "hromničky". Měly chránit úrodu před hromobitím a dům před neštěstím. Báby kořenářky jimi dokonce léčily. Dávaly je do rukou nebo křížem pod krk nemocnému. S rozžatými svícemi symbolizujícími očistu se obcházely i včelí úly. O Hromnicích se nemá pomlouvat, klít, tancovat, ani žertovat. Podle lidové pověry by hospodyně neměly brát do rukou jehlu, aby nepřitáhly na stavení blesk. Naopak v pohanských dobách byly Hromnice spojeny s bujnými oslavami jako předzvěstí jara.

Jisté je, že asi jedno z nejznámějších přísloví, které je uvedeno hned na začátku, si uvědomujeme úplně všichni. Ano, je to poznat, den se prodlužuje a my spolu s delšími dny už také toužebně vyhlížíme jaro. A zcela oprávněně, neb další známé přísloví totiž praví, že "Na Hromnice si musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout". A ptáčci - to je přece symbol jara. Jara, které nás povzbudí a odežene chmury a nemoci.

Zachovávání tradic má jednu výhodu - z jedné oslavy se přechází do druhé. Bohužel v dnešní době rychlého životního tempa není na tradice tedy oslavy čas.

napsala Hana Formánková R.I.P.

zdroj: redakce, https://cs.wikipedia.org/wiki/Tři_králové