V symbolických prostorách Městské knihovny se uskutečnil slavnostní křest Slovníku nespisovné češtiny z nakladatelství Maxdorf.

Jde již o druhé vydání Slovníku nespisovné češtiny (první vydání se setkalo s takovým zájmem čtenářů, že bylo během necelých dvou měsíců zcela rozebráno), které obsahuje přes 14 000 hesel.

Slovník se snaží postihnout také historii slov a jejich etymologii (původ). Zařazeny jsou v něm také výrazy starého argotu, tedy jazyka zlodějů, žebráků, prostitutek a pasáků, které dílem mizí, dílem přešly do vězeňského slangu. Rozsáhlou oblastí jsou profesní a zájmové slangy, od řemeslnického až např. po slang hudebníků či pracovníků médií. Málo známá je např. mluva světských nebo cirkusový slang. Aktuální oblast představuje slang současné mládeže, včetně slangu uživatelů drog, zajímavá je také brněnská a ostravská městská mluva.

Za rozsáhlý kolektiv autorů promluvil hlavní editor slovníku MUDr. Jan Hugo, který zúčastněným přiblížil, kdy se zrodila myšlenka na vytvoření Slovníku a jak se postupně „přetvářel“ až do dnešní podoby. Závěrem vyzval prostřednictvím novinářů čtenáře, aby se stali spolutvůrci dalších vydání a posílali další výrazy, návrhy a své připomínky na webové stránky www.slangy.cz.

Kmotrem slovníku se stal zakladatel divadla Semafor, český herec, textař, básník a výtvarník v jedné osobě – Jiří Suchý, který s humorem jemu vlastním ocitoval řadu výrazů, které jej ve Slovníku nespisovné češtiny zaujaly – např. podržtažka, putála, špátle a zejména pak „mako jako pako“, tedy člověk, který stále jen pracuje. Nespisovné výrazy označil za druh poezie, i když někdy poněkud drsný.

Závěrem Jiří Suchý popřál Slovníku nespisovné češtiny úspěšnou cestu k co největšímu počtu čtenářů a čtenářům popřál, aby se Slovník stal součástí jejich života a „pohltil“ je stejně jako jeho.