Ještě před několika lety byla závislost na alkoholu doménou mužů, dnes už je ženy dohánějí a tvoří třetinu českých alkoholiků. Někdy to na nich celá léta vůbec nepoznáte. Bývají vzdělané, krásné i úspěšné. Zdánlivě jim nic nechybí. Pak ale přijde šok. Rodina zjistí, že jsou závislé, a přinutí je vyhledat pomoc. Jejich věk se navíc stále snižuje. Nejohroženější jsou osamělé matky na mateřské a manželky vytížených podnikatelů.

Zatímco muži pijí především pivo, ženy dávají přednost vínu a destilátům. Ženám přitom k opilosti stačí mnohem méně než mužům. Odbourávají alkohol pomaleji než muži, a mají tak obecně nižší toleranci k alkoholu.

fotografie: Pixabay

Tolerování pití, nebo jiné závislosti, nikdy nepovede k ničemu dobrému. Dříve, nebo později vše skončí špatně. Je dobré si uvědomit a přiznat, že fatální následky se nakonec dostaví. Křik, pláč, výčitky, úbytek financí, stud, frustrace i rozpad rodiny. Smutný konec kdysi šťastného života.

Proto se nemusíte stydět, ani bát, vyvíjet nátlak na dotyčného, který se závislostí potýká. Nejste za toho „zlého“, když někoho směrujete k léčení. Je to přesně naopak. Je to úctyhodný počin a rozhodně podpora ve snaze pomoci. Vytrvejte, nezavírejte před tímto nepříjemným problémem oči.

Životní boj

Když už se rozhodnete bojovat, bude to pravděpodobně jeden z nejtěžších bojů. Vždyť jde také o život! Nejen o život závislého, ale také o váš, o budoucnost, o návrat ke starým, spokojeným kolejím. Nebude to procházka růžovou zahradou, ale pořád si připomínejte, proč to děláte. I cesta je cíl a bude zase dobře. Odvahu!

Jak fungovat s člověkem závislým na … ?

Alkoholu, drogách, počítači, návykových lécích, hracích automatech … dosadit samozřejmě můžete podle potřeby. Není to hanba, je to naopak, nezapomeňte.

• Vězte, že závislý člověk utíká před realitou. Prostřednictvím závislosti si léčí své vnitřní boly, smutky, nefunkční vztahy, možná komplexy a nespokojenosti. Postupně se mu to však totálně vymyká z rukou a SÁM nenajde sílu vystoupit z tohoto začarovaného kruhu. V závislosti, která přináší úlevu, si totiž samozřejmě libuje. Potřebuje pomocnou ruku.
• Pokud jste to právě vy, kdo se rozhodne tuto pomocnou ruku nabídnout, budete s dotyčným muset hodně, hodně mluvit. Otvírat rány a šťourat se v nich. Možná i ve svých, ale předně v jeho. Ale buďte si jisti, že je to tak naprosto v pořádku. Nestyďte se ptát, ale ani odpovídat. Nic by nemělo být tabu. Ptejte se proč, co, jak, kde je problém, proč pije (hraje, bere drogy). Upřímně se zajímejte. Ukažte, že vám na člověku záleží, byť závislí lidé dokážou být velice nepříjemní. Vy ale víte, proč to děláte, nenechte se tedy prvními marnými pokusy odradit.
• Tak stejně jasně a striktně dejte dotyčnému najevo, že vám jeho závislost vadí. Vyložte karty na stůl a trvejte na tom, že s vaším životem je dále neslučitelná. Neuhýbejte a stůjte si za svým. Už tím vyvíjíte potřebný nátlak, pokud vše nejde předchozí domluvou.
• Pokud s vámi dotyčný mluví, je to krok kupředu. Je nutné toho využít k jeho prospěchu. Počkejte na moment, kdy se s ním dá znovu mluvit. Když vycítíte tu správnou notu, ukažte mu řešení. Navrhujte pomoc odborníka i to, že během léčby budete při dotyčném stát, neopustíte ho. Návštěvu odborníka nezmiňujte jen tak mezi řečí, opět by vše mělo být jasné a konkrétní.  Ne jen na oko, ale jste to nakonec bohužel vy, kdo musí důsledně dohlédnout na to, aby odborníka dotyčný skutečně navštívil. Není to projev nedůvěry, ale zase naopak. Je to projev obrovské podpory.

Odborníkem v první řadě bývá psychiatr. Najděte takového, kterému budete vy i dotyčný důvěřovat. Návštěvu neodkládejte a po prvních krocích věřte lékařově úsudku. On vám nejlépe poradí, zda je pro dotyčného nutná pobytová léčba, či stačí jen ambulantní. V případě pobytové léčby vás nasměruje a doporučí vhodná zařízení. Nestyďte se s ním, ani kompetentním člověkem zastupujícím právě pobytové zařízení, poradit.

Dejte na svůj pocit i intuici. Ta vám napoví, v jakém konkrétní zařízení bude o vašeho blízkého dobře postaráno.

A pak zase důslednost. Budete muset ještě vydržet a dále bojovat. Dohlédnout na to, aby závislý pobytovou léčbu nastoupil. V případě léčby ambulantní kontrolovat, jestli ji dotyčný pravidelně dodržuje. Vše je bohužel stále zatím o vyčerpávající a nekonečné kontrole.

• Pokud už léčba probíhá, na vás je momentálně být jen oporou. Dotyčný si často během léčby sáhne na úplné lidské dno a učí se novému vnímání života. Vytrvejte, a pokud jsou vám například nabídnuty společné terapie, docházejte na ně. Teď to nevzdávejte, byť jste vyčerpaní.
• Léčbou vše teprve začalo. Křest ohněm čeká dotyčného teprve při návratu k reálnému životu po dokončení léčby. Zase se snažte mu být oporou. Vyhněte se kritickým místům, kde se s alkoholem setká. Domácnost zbavte veškerého pití a ze začátku neprovokujte popíjením, v jeho přítomnosti. Dotyčný potřebuje nějaký čas, aby se dal po návratu dohromady. Vaše sebeodříkání je opět projev kolosální podpory.
• Mluvením to začíná a mluvením to končí. Opět spolu mluvte. O tom co bylo, jak vše probíhalo, sdělujte si své pocity a mluvte o nové budoucnosti, o představách i přáních.

Pokud si však váš blízký odmítá nechat pomoci, je boj marný a zbytečný. Když sám NEBUDE chtít, nezmůžete vůbec nic! Ne, žádné výčitky a chiméry o tom, že jste mohli udělat víc. NEMOHLI. Člověk, který se léčit nechce, se také nikdy nevyléčí.

V takovém případě je bohužel čas začít přemýšlet nad pomocí někomu jinému a to vám samotným! Chraňte se a nespoléhejte na zázrak. Ten nepřijde!

 

 

Napsala Bára Klímová

Zdroj: Psychiatrická nemocnice v Bohnicích