K čemu jsou člověku honosná sídla se sedmi koupelnami a patnácti pokoji, když v nich lásku, porozumění a vstřícnost nenajde?

Zlaté kliky a kohoutky, mramorové podlahy a vany jen studí svým bezduchým chladem. Štěstí člověka nezáleží na počtu místností ani na jeho bohatství, ale na bohatství, vstřícnosti a nesobeckosti jeho duše.

Luxus má smysl pouze tehdy, pokud jej někdo cizí obdivuje. V tu chvíli přináší svému majiteli uspokojení v podobě dmoucí se pýchy. Když však zůstane zase sám, může se sice kochat pohledem na svůj luxus, ale to mu prázdnotu v jeho duši a srdci nevyplní. K čemu potřebuje člověk tolik přepychově zařízených místností, když je stejně nevyužije? Jen k tomu, aby se předváděl před ostatními. Sobeckému egu přinese radost spíš obdiv druhých, nad nimiž se může povyšovat a před nimiž se může pyšnit svým luxusem než činy, jimiž by udělal radost, nebo pomohl druhým.

U nás styl Hogo Fogo Homolka přerušila totalita, avšak na západě se nosil a nosí snobský trend pořád, protože představoval komerční trik, jak na hloupé povýšenosti vydělat peníze. I k nám se po revoluci tento styl opět vrátil, neboť hloupou povýšenost, mají v sobě lidé hluboce zakořeněnou. Ono je také jednodušší, myslet sám na sebe, než myslet na druhé a svou duševní prázdnotu naplňovat majetkem a povrchním obdivem. Značkově hloupí snobové se dají raději dobrovolně zotročit komerčními triky a utrácí za předražené věci desetitisícové, statisícové i miliónové částky jenom kvůli etiketě s několika písmenky či obrázkem, s níž se pak mohou vytahovat jen před stejně povrchními lidmi. Místo toho, aby svobodně rozhodovali, co udělají se svými penězi a využili je třeba k obohacení svého ducha, otrocky je utrácí za bezduché cedulky s nápisy. Jejich značkové mánie je však uspokojí jen na povrchu a na chvíli, když je někdo obdivuje. Uvnitř zůstávají stále prázdní a nespokojení. Nahrazují si totiž lásku, cit a porozumění povrchním obdivem druhých. Značka má smysl pouze v případě, pokud zaručuje kvalitu, např. při nákupu elektroniky nebo domácího spotřebiče. Ale u oblečení často záruku kvality ani neposkytuje, a jde jen komerční tah na peněženky povrchních hlupáků. Utrácet za značky, za zbytečný přepych a předvádět se před ostatními. Tím bohužel žije dnešní svět a ještě prázdnou hloupost obdivuje a povyšuje ji nad rozum.

Po vzoru hollywoodských hvězd si i naše celebrity staví honosná sídla. Jedna z nich předváděla v bulvární tisku stavbu svého Orlího hradu. Luxusní sídlo však neposkytuje záruku trvalé lásky. A tak se jí může stát, že ve svém luxusním sídle bude sedět sama a nešťastná, i když zrovna teď prožívá vášnivý vztah. A proč asi dělá kolem své stavby tolik humbuku v bulvárním tisku? Snad nechce, aby jí ostatní záviděli, nebo ji obdivovali?

Učinit druhé šťastnými, nebo jim ulehčit od jejich těžkého břemene naplní člověka větším štěstím než bezduchý přepych. Jenom se na to v dnešním povrchním světě mamonu nějak zapomíná. Navíc přinese člověku nejen skutečný obdiv, ale i uznání ostatních.

Pravda některé celebrity se zabývají charitativní činností. Jenomže je rozdíl pomáhat lidem, proto, abych jim pomohl a pomáhat lidem proto, abych předvedl světu, jaký jsem dobrák.

Kdyby byli opravdoví dobráci tělem i duší, nevyhazovali by peníze za zbytečný přepych, aby se mohli povyšovat nad druhé, a věnovali by je na projekty pro potřebné, postižené. Skutečné mecenáše svět nezná, protože jsou skromní a o své pomoci veřejně nemluví.