S mým mužem jsme v manželství osm let. Nikdy jsme nebyli takový ten pár, který vypadá jako z časopisu. Já mám své chyby, můj muž také. Oba jsme měli složité a ošklivé dětství. Vzory toho, jak má vypadat pevná rodina jsme nikdy ani jeden neměli. Protloukali jsme se, jak se dalo a když jsme se poznali, asi jsme svým způsobem zachránili jeden druhého. Dali jsme si život do pořádku a zkusili jsme spolu žít. Po dvouletém vztahu jsme se vzali. Zhruba pět let bylo všechno v pohodě, ale pak se objevila milenka, která všechno komplikuje dodnes.

fotografie: Freepik

Do vztahu nikdy nikdo nevidí a co je odpustitelné pro vás, pro ostatní být nemusí. V našem manželství už bylo pár nevěr. A to jak ze strany manžela, tak ze strany mojí. Vždycky jsme to ale nějak vyřešili, přešli a ustáli. Pokaždé jsme se naučili si znovu věřit a zkoušet vztah znovu budovat. V těch nevěrách nikdy nebyly žádné city a nikdo nechtěl vztah opouštět. Jednak jsme byli mladší a jednak, jak jsem už říkala, neměli jsme vtisknuté ty správné zajeté koleje. Když jsem ale zatoužila po dítěti, vše se změnilo a moje priority byly najednou jinde.

Nějaký ten rok jsme se s mužem o založení rodiny bavili. Vše ale spíš jen tak nezávazně, protože bylo vidět, že si na takový krok zatím netroufá. Pořád se vykrucoval, oddaloval, vymlouval se na okolnosti. Já jsem ho do ničeho netlačila. Chtěla jsem počkat, až sám bude dítě chtít. Nechtěla jsem, aby ho měl jen proto, že jsem ho chtěla já. Dopadlo by to stejně strašně, jako v našich nepovedených rodinách, kde jsme my děti byly vždy překážkou a problémem. To jsem nechtěla dopustit. V době, kdy jsme se o dítěti bavili, jsem však manželovi přišla na další nevěru. A zase jsem mu ji odpustila, už po několikáté. Do očí mi tvrdil, že ani tahle dívka pro něj nic neznamená a já jsem mu uvěřila. Jak jsem se však nedávno dozvěděla, tento milenecký vztah se táhne už tři roky. I když jsem na ledasco zvyklá, tohle zjištění mě skutečně zdrtilo. Co mě ale bolí ze všeho nejvíc je to, že milenka mého muže je ve třetím měsíci těhotenství. Můj manžel nic nezastíral. Naopak. Vše potvrdil a obeznámil mě s tím, že kočárek kupuje on. Debatujeme teď hodně o tom, jak to všechno bude dál, ale mám pocit, že žádné řešení není správné. Když od muže odejdu, spadne do starého života, který rozhodně není slušný. Dítě, které čeká jeho milenka tak nebude mít ze svého otce užitek vůbec žádný. Když s ním zůstanu, obětuju se, ale můžu dohlížet na to, aby se zachoval jako chlap a posílal na dítě včas peníze a trávil s ním alespoň nějaký čas. Svého dítěte se ale pravděpodobně ani v jednom případě nedočkám a jednou budu asi litovat. Tak jako tak nechci, aby další dítě mělo poničené dětství a otce, který nestojí za nic.

Markéta, 31 let

 

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla na její žádost pozměněna

Korektura textu Bára Klímová

Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.