Zodpovědní rodiče mají zájem o to, zda-li se jejich potomek stravuje přiměřeně svému věku, potřebám a vývoji, prostě stravuje-li se správně. Malé děti své potřeby nedokáží vyjádřit a ti starší si zase mnohdy nenechají poradit. Dohlížet na skladbu a vhodnost dětského jídelníčku je totiž důležité, protože nevyvážená strava může být i jedním z faktorů přispívajícím ke vzniku ADHD – poruch pozornosti.

fotografie: Pixabay

Více ovoce, zeleniny a ryb

Celková podvýživa a retardace růstu z nedostatečné výživy se v našich podmínkách u dětí vyskytuje zřídka. Může se objevit u dětí, které se stravují makrobiotickou nebo veganskou stravou a u mladistvých s poruchami příjmu potravy (mentální anorexie a bulimie). Snížený příjem některých složek potravin (vitaminu C, E, vápníku), který souvisí s nízkou konzumací vitaminů - ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků, byl zjištěn v naší populaci i u ostatních dětí školního věku. Nejčastěji se setkáváme s tím, že děti se sice stravují energeticky dostatečně, mnohdy i přespříliš, ale zároveň velmi jednostranně, právě s výrazným nedostatkem ovoce, zeleniny, ryb apod. Vliv rodiny na složení stravy dítěte je sice velký, ale ne jediný. Souvisí to samozřejmě se stravováním ve školních jídelnách a pracovním vytížením rodičů, kdy se děti stravují dle svého výběru. Nedostatek vitaminů a nevyrovnaná strava v dětství a dospívání mohou být, vedle řady dalších faktorů v prenatálním období, během porodu a v prvních letech života dítěte, významným rizikovým faktorem.

Co je ADHD?

Mezi dvě nejběžnější vývojové poruchy u školních dětí patří ADHD, tedy Attention Deficit/Hyperactivity Disorder, čili porucha pozornosti s hyperaktivitou a poruchy učení, jako je dyslexie, dysgrafie apod. Tuto poruchu pozornosti poprvé definovala Americká psychiatrická asociace v roce 1994. Hlavní viníky onemocnění bychom měli hledat především v nervovém systému dítka. Mozková tkáň je drobně poškozená nebo došlo při jejím utváření k určitým zvláštnostem, a to buď ještě před narozením dítěte, nebo při samotném porodu. Toto onemocnění se v převážné většině případů vyskytuje jen zřídka samostatně. Většinou je spojeno s jinými obtížemi a poruchami psychiky. Jednotlivé příznaky tedy na sebe navazují. Dítě je nesoustředěné, roztěkané, impulsivní, neklidné.

Odhaduje se, že 15 až 30 procent dětí s ADHD trpí současně i poruchou čtení. Výzkumy ukazují, že ADHD spojené s poruchami čtení ovlivňují výkon dítěte ve škole a následně poškozují i vztahy v rodině a s vrstevníky. Neléčený ADHD pak může mít celoživotní následky včetně komplikovanějších sociálních vazeb, slabších studijních výsledků i snížené pracovní výkonnosti.

Ačkoli tyto děti často vykazují velmi dobrou inteligenci, řada z nich nedokáže v běžném i profesním životě své schopnosti adekvátně uplatnit. Mohou trpět psychickou labilitou, nedostatkem přátel, mít problémy s dodržováním společenských pravidel, užíváním drog a alkoholu.

Chce to změnu životního stylu

Tyto potíže a poruchy dětí jsou i značnou zátěží pro okolí, především pro maminky, které jednak musejí přizpůsobit svůj přístup, styl výchovy a péči o své dítě, ale navíc odolávat značnému tlaku okolí, které tyto děti většinou, z neznalosti, kritizuje a vnímá jako rozmazlené či zlobivé. Je nutné uhlídat vyváženou stravu dětí, aby obsahovala všechny potřebné složky pro jejich zdravý psychický vývoj.

PhDr. Ilona Preslová, psycholožka

Zdroj: Walmark