Při dlouhém stání, delším pobytu ve velmi teplém nebo dusném prostředí, náhlém pohybu a fyzickém vyčerpání může dojít k náhlému kolapsu, omdlení.

Tento kolaps, nebo také synkopa, je důsledkem krátkodobého nedokrvení mozkové tkáně. Postižený upadá na několik desítek sekund do bezvědomí, někdy může mít i křeče, nebo se pomočit či pokálet. Těmito příznaky imituje záchvat epilepsie, zdůvodnění synkopy je však poněkud odlišné (i když souvislosti se najdou též).

Varovné příznaky

• vratký postoj
• náhlé studené pocení
• zblednutí v obličeji

Sami na sobě by jste podobný stav mohli rozpoznat díky zatmění před očima, závratím a náhlé celkové nevolnosti

Většinou je na vině hypotenze, snížení krevního tlaku, takže k mozku "nedoteče" potřebné množství krve. Často je to výsledek nedostatečného pitného režimu doprovázeného roztažením cévního řečiště, vasodilatací. K té dochází při dráždění jednoho hlavového nervu -- vagu, který mimo jiné zpomalí při synkopě srdeční činnost.

Vagus sestupuje z mozku po krku podél krkavic do hrudníku, kde zásobuje srdeční sval a končí (orientačně) v horní polovině břišní dutiny. V celém jeho průběhu pak mohou vyvstat okolností, které zapříčiní jeho iritaci.

Názorným příkladem jsou emoce, jak negativní (strach) tak pozitivní (radost), z jiného soudku jsou zase bolesti břicha či kolaps při defekaci. Trochu kuriózní je zvýšená citlivost vagu na krku, kdy synkopu vyvolá tlak břitvy při holení, tužší límeček u košile nebo prudké otočení hlavy do strany.

Mozek může trpět nedostatkem kyslíku i tehdy, jestliže je krev po těle špatně distribuována. Děje se tak při prudké změně polohy, například ze sedu či lehu do stoje. Cévy pomalu zareagují na výkyv ortostatického tlaku a dotyčnému se zatmí před očima a podklesnou mu kolena. Za viníka lze označit nemocný sympatikus (druh vegetativního nervstva), který je poškozen špatně léčenou cukrovkou nebo rozsáhlou aterosklerózou.

Nejobávanější je kardiální etiologie mdlob. Uplatní se zde nejrůznější poruchy srdečního rytmu například při infarktu myokardu, dále srdeční vady nebo plicní embolie. Podobně závažné jsou i stavy, kdy je synkopa předzvěstí cévní mozkové příhody.

Jak je vidět, pacienty po kolapsu je potřeba vždy pečlivě vyšetřit. Většinou to znamená navštívit několik specialistů, rozhodně ale internistu a neurologa. Někdy stačí zkontrolovat léky, které postižený užívá. Za vším totiž mohou stát nadbytečné léky proti vysokému krevnímu tlaku.

První pomoc může velice dobře podat i laik. Základem je zachovat chladnou hlavu. Ve většině případech stačí postiženého položit do vodorovné polohy a zvednout mu nohy

 

foto: theguideways.blogspot.com, verywellhealth.com