O tom, jestli povinně očkovat či neočkovat, se vedou vášnivé a ze strany lékařů šmahem odmítané diskuse.

Rodiče, kteří nechtějí dát své dítě „automaticky“ očkovat, jsou často přímo osočováni a obviňováni z bránění uplatňování vědeckého pokroku. Přitom se ve světě množí případy, kdy se po letech objeví, že ta či ona vakcína byla ve své podstatě dětem nebezpečná.

O jednom takovém případu se rozepsal jeden alternativec na jedné internetové adrese. V roce 2000 se v USA konala přísně utajená konference odborníků a vládních úředníků, která měla projednat závěry studie epidemiologa Toma Verstraetena, který zjistil souvislost mezi podáváním vakcín, ve kterých byl obsažen thimerosal, a narůstajícím počtem autistických dětí.

Zatímco úředníci tehdy většinu času projednávali metody, jak studii utajit, Dr. Johnston, imunolog a pediatr z University of Colorado, jemuž se právě narodil vnuk, prohlásil: „Jak se cítím? Promiňte mi osobní přístup, ale já nechci, aby můj vnuk dostal vakcínu obsahující thimerosal, dokud nebudeme úplně přesně vědět, co se děje.“ Jenže úplně přesně nebudeme vědět, co se děje, ani za deset či dvacet let. Ani v případě vakcín, ani v případě škodlivosti elektromagnetického vyzařování z mobilů či mikrovlnné trouby.

Senátor státu Iowa, republikán Ken Veenstra na toto téma prohlásil: Po třech letech vyhodnocování jsem přesvědčen, že náš výzkum dostatečně věrohodně prokázal vazbu mezi rtutí a zvýšeným výskytem autismu. Skutečnost, že 700% nárůst autismu v Iowě začal v 90. letech, ihned poté, kdy byl k dětskému očkování podle plánu přidáván stále větší počet vakcín, je sama o sobě solidním důkazem“.

V Číně, kde toto onemocnění bylo před uvedením thimerosalu americkými farmaceutickými firmami v roce 1999 neznámé, jsou dnes téměř dva miliony autistických dětí.

Studie, sledující výkon dětí ve škole pak naznačila, že například děti, které dostaly ve vakcínách vyšší dávky thimerosalu, mají také třikrát vyšší pravděpodobnost, že budou trpět poruchami řeči a mentální retardací. Další studie pak potvrdila, že tam, kde postupně eliminovali thimerosal ve vakcínách, klesl počet výskytu autismu.

Na vysvětlenou: thimerosal se (jako konzervační prostředek vakcín) vyskytoval hlavně v očkování proti spalničkám. Vzpomínáte na případ „Půlnoční bouře“? Tak totiž chtěli jedni alternativně žijící manželé pojmenovat svou doma porozenou dcerku. Vzbudili nevoli sousedů i úřednic, které holčičku odmítly zapsat do matriky, a následně ji manželům násilně odebraly a na měsíc umístily do kojeneckého ústavu. Také proto, že ji její rodiče nechtěli nechat očkovat. Dnes je holčičce pět let, jmenuje se Eliška Gaia Fuxová, ale slyší na jméno „Bouří“, nikdy nevzala jedinou tabletku nebo chemickou látku a, světe div se (anebo ne), nikdy nebyla nemocná. Ráno se umyje v potoce, celý den běhá po louce a lese za domem. Očkovat ano či ne – to není správná otázka. Očkovat čím a proč, to je, oč tu běží.

Neočkovat, to je bezpečnější odpověď ve společnosti, která nechce vidět třísky, když zbytečně a ukvapeně kácí les. Nebo bezohledně vylévá dítě s vaničkou poslušnosti příkazům, které vymyslí někdo ne přímo zodpovědný daleko vysoko v hlavním Úřadu.

Jak výše naznačeno, lékaři a farmaceuti a horliví úředníci (a ještě horlivější úřednice) by měli ty či ony vakcíny nejprve dát sami sobě, a také „až se bude vědět úplně přesně, co se děje.“

P. S.: Britské zdravotnictví má na svědomí smrt stovek pacientů. Během jednoho roku jich kvůli selhání britské státní zdravotní péče zamřelo více jak 2000. Další desetitisíce lidí byly špatně diagnostikovány. Vyplývá to ze zprávy Národní agentury pro bezpečnost pacientů, z níž citoval The Sunday Telegraph. (LN 28. 8. 2006)