Jako mnoho jiných, ani můj zeť nezůstal po koronavirové krizi bez tvrdých následků. Podnikal v knižním odvětví, a podnikání bohužel neudržel. Samozřejmě, že mě to velmi mrzí, ale měl by se vzchopit a začít pracovat jinak a jinde. Do toho se mu ale nechce.
Náš zeť byl vždycky tak trochu intelektuál. Školy na to sice nemá, ale rád se tak sám prezentuje. Jako velký myslitel a filosof. Na lidi, kteří celý život pracují rukama, se vždycky tak trochu díval z patra. Já si o tom můžu myslet, co chci. Směrodatné je, že s ním je moje dcera už dlouhá léta let šťastná a vztah jim funguje dobře. Mají čtyři šikovné děti a prostě k sobě pasují. Co se ale zaměstnání týče, teď se mu jeho pohrdání manuální prací vymstilo.
Můj zeť krizi neustál a s podnikáním musel skončit. Což se samozřejmě finančně projevilo i u nich doma. Jen těžko se smiřují s tím, že si nemohou dovolit to, co ještě před pár měsíci úplně bez problémů mohli. Ale bohužel. Musí se to brát tak, jak to je. Což můj zeť samozřejmě nechce slyšet. Když zkrachoval, můj manžel mu téměř okamžitě nabídl práci u nich ve fabrice. Zeť, místo toto, aby byl rád, že má štěstí a může ihned pracovat, se s manželem pohádal. Rukama prý dělat nebude a není na to stavěný. Také říká, že jeho příležitost přijde a rozjede si prý cokoliv jiného. No, zatím nic nerozjel, jinou práci si nehledá, úspory žádné a utahování opasku citelné. Dcera tak teď táhne finančně domácnost sama a rodinná pohoda se vytratila. Děti holt nejsou zvyklé na to, že teď najednou nemají všechno, na co si ukážou, a chvíli potrvá, než si přivyknou. Dceři se uskromnění samozřejmě také nezamlouvá. Já nejsem matka, nebo tchýně, která by jim mluvila do života, a tak jsem nikdy jejich bohémský styl nijak nekritizovala. Ale teď zažívají to, s čím se potýká mnoho lidí, a moc dobře se s tím nepopasovali. Jsou i lidé, kteří zůstali úplně bez příjmu a musejí si poradit.
Obávám se, že zeť bude tak dlouho bojkotovat, v jeho očích podřadnou, manuální práci, až přijdou úplně na mizinu. Rád říká, že v jeho letech už je těžké zaplout do jiné práce, ale to je jen výmluva. Tři a čtyřicet let není žádný věk. Jednoduše se mu nechce a zřejmě čeká, až na něj přijde někdo s prosíkem zaklepat.
Karla, 65 let
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna
Korektura textu Bára Klímová
Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.
Ilustrační foto: bestlifeonline.com
Vaše názory
Karlo, vy vidíte správný životní styl jen podle svého a na vašich slovech o vašem zeťovi je to hodně znát. Váš zeť měl dosud podnikání, se kterým utáhl rodinu se čtyřmi dětmi v pohodě a ke spokojenosti celé rodiny? To musel být šikovný zeť! Táhnout podnikání není snadné. Vám se teď zdá, že došlo na vaše slova a zeť, co údajně pohrdá manuální prací, zkrachoval. Jenže ta současná krize je jako nic, co kdy lidé zažily nejméně od 2. světové války. Stát rozkazem zastavil velkou část podnikání. Od vašeho muže je hezké, že zeťovi hned nabídl práci ve fabrice. Vašeho zetě ale naprosto chápu a v duchu si myslím, že ho chápe i vaše dcera. Jestli byl tak šikovný v předchozích letech, zase nějaké podnikání asi vymyslí a připraví, jakmile se společnost trochu vrátí do normálu. Jenže rozjezd podnikání je hrůza. Váš zeť už toví, nejméně jednou si tím prošel, a úspěšně. Poprvé se do toho možná vrhl po hlavě a pak trávil ve firmě celé dny a půlky nocí a zažil mnoho stresu, než se podnikání rozjelo. Teď je zkušenější, starší (má méně energie) a doma má velkou rodinu, takže další rozjezd si co nejlépe připraví předem. To nejde při práci. To prostě nejde. Takže pokud má nějaký nápad v hlavě a chystá si byznys plán pro sebe i pro investory nebo banky, promýšlí, kdo budou jeho zákazníci, jak se k nim nejlépe dostat, promýšlí financování atd., je pochopitelné, že nešel do práce od-do, potřebuje čas a soustředění na to plánování. Už by to podníkání jinak nerozjel. A ze mzdy z práce od-do asi svou šestičlennou rodinu moc dobře neuživí. Nemějte mu to za zlé. Že jeho rodina není teď v pohodě? A která je? V pohodě byli v posledních měsících většinou jen ti, kdo pracují pro stát a stát je platí jako dřív, ale také ne všichni. (Někteří měli mnohem víc práce než dřív a někteří - např. učitelé - z týdne na týden museli pracovat úplně jinak.) Pak možná také mladší důchodci, jako jste vy, kterých se také ztráta příjmů netýkala, ale někteří zase třeba postrádali svá vnoučata a jiní pravidelnou zdravotní péči. Váš zeť pravděpodobně vůbec nepohrdá manuální prací, ale je šikovný na něco jiného. Dokázal to a bylo to lepší využití jeho schopností, než kdyby se někde nechal najmout za mzdu. Že nás potká úplné zastavení ekonomiky, s tím nepočítal nikdo. Ani ty nejlepší podniky na světě. I ty propoiuštějí ve velkém, některé krachují.
Dodatek: kdyby doma nebylo vidět, že na řešení insolvence padlé firmy a na rozjezdu něčeho nového intenzivně pracuje, každý den, kdyby jen tak lelkoval, pak je to na pováženou. Mohl by ze zklamání z krachu upadnout do deprese a už nemít chuť někdy něco ještě dělat. Chvíli mu ale ještě věřte, dejte mu čas.
Paní Karlo, nesuďte tak rychle.Každý je holt šikovný na něco jiného.Někdo pracuje víc hlavou, někdo zas rukama. Žádný způsob není horší, nebo lepší.Jistěže může nastat v životě situace, kdy je nutné prostě vzít cokoli, ale třeba ta doba ještě nenastala. Nechte to na nich.Třeba se to zeti ještě podaří, aby to vymyslel po svém.Zas tak dlouho to není.Vaše dcera se čtyřmi dětmi také jistě nějaký čas nepracovala a rodinu živil manžel a zřejmě docela dobře.Takže teď to bude chvíli na ní. Jistě to není ideální situace, zdaleka ne, to je pravda. Ale v dnešní době bude takových rodin jistě víc a jsou i horší věci v životě. Ani vnoučatům na chvíli neuškodí, když nebudou mít vše, na co si vzpomenou, třeba si toho pak budou víc vážit a uvědomí si, že to není samozřejmost.Opravdu není snadné přejít třeba z duševní práce na manuální, stejně tak i naopak.- Přeji Vám i celé rodině ať to dobře zvládnou.
Pokud zet pohrdá lidmi kteří dělají rukama,těžko bude dělat on sám něco rukama.Je to s podivem,kdyby byl sám,neřeknu,ale když ho k tomu nepřinutí ani pomyšlení že má zodpovědnost za rodinu,to už je na pováženou.Není to o ničem jiném,než o egu.
Noral (Noro?), podle článku zeť podnikal v knižním odvětví. Všechen knižní byznys se nuceně zastavil - to měli všichni knihkupci (kteří měli povinně zavřeno a eshopy přišly o řadu svých výdejních míst), antikvariáty (povinně zavřeno), knihovny (povinně zavřeno),vydavatelé (kteří nevěděli, kdy zase budou moci zásobovat trh a skladové plochy na knihy vyrobené do foroty neměli a peníze na velké zásoby), knihtiskaři (u kterých nikdo neobjednával, protože nevěděl, kdy další zásoby bude smět prodávat) jít pracovat do fabriky, i když měli dobrou naději, že až vláda dá, jejich podnikání se zase rozjede? Vždyť právě k tomu měly sloužit ty podpůrné balíčky vlády, aby lidé nemuseli svou práci úplně opouštět. Lidé, kteří mají rádi knihy a vyberou si práci s nimi za náplň svého života obvykle nebývají nadřazení egoisté, kteří z vysoka koukají na ostatní lidi. Mám dojem, že Karla zkrátka těžce nese, že její muž v dobrém úmyslu nabídl zeťovi práci a byl odmítnut.
kolcava-to vše vím,jenže pořád mám názor že přece mohl nabízenou práci vzít jako brigádu.Jsou např.herci a zpěváci kteří v době koronaviru dělají manuálně brigádu,Znám paní z kanceláře,která měla několikrát brigádu-úklid./ne v době koronaviru/.Znám učitelku ze školky-samoživitelku,která v týdnu kdy měla odpolední ve školce,chodila na noční brigády do kartonáže.Já sama jsem bývalá podnikatelka,po ukončení podnikání/nikoliv krach,ale rodinné důvody/jsem si chodila přivydělávat úklidem k jedné rodině.Můj syn se tehdy překvapeně tázal"mami,ty podnikání a ted budeš chodit někam uklízet"?Vysvětlila jsem mu že za práci se nikdo stydět nemusí,at je jakákoliv!Mám neteř,která prohlásila že bude dělat vše pro to,aby nikdy nedopadla tak že bude muset"pípat v Lidlu".Smanželem museli zavřít provozovnu která je oba živí,hrozilo že opravdu na ten Lidl dojde,ono složenky se platit musí a hlad je svině..
Milá Karlo, Vy zase zjevně pohrdáte lidmi kteří pracují hlavou, jinak byste nenapsala, že se prezentuje jako "velký myslitel a filosof" :-) Raději ho nechte, ať si hledá jinou práci která mu bude vyhovovat nebo jiný obor podnikání. Stejně k vám do fabriky pracovat nepůjde, měl by to pořád na talíři, že na Vaše slova došlo a že se konečně živí "poctivě jako dělník" :D
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.