Průměrný věk prvorodiček v České republice roste, v posledních letech překročil hranici třiceti let. V Praze rodí ženy poprvé dokonce až ve 31 letech, a to i přesto, že lékaři před tímto trendem varují. S věkem spojené zdravotní problémy řeší rodiče čím dál častěji na reprodukčních klinikách. I tam ale podle statistik míří až ve vysokém věku.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR v průběhu posledních dvou desetiletí průměrný věk rodiček výrazně vzrostl. Na počátku 90. let ženy poprvé rodily v průměru ještě před věkovou hranicí 25 let, nyní je už překročena hranice třicítky.

Podle Českého statistického úřadu je nejvyšší věk prvorodiček dlouhodobě v hlavním městě. „Průměrný věk maminek při narození prvního dítěte zde v roce 2017 činil 31,1 roku. Praha se tak stala již podeváté jediným krajem v zemi, kde se průměrný věk prvorodiček nachází nad třicetiletou hranicí. V opačné pozici je kraj Ústecký, ve kterém v roce 2017 dosahoval průměrný věk prvorodiček 27,4 roku,“ uvedl Jiří Frelich z oddělení informačních služeb Českého statistického úřadu.

Celková porodnost je v České republice v uplynulých desetiletích kolísavá. Například v roce 2016 připadlo na matku 1,63 dětí, v roce 2017 už to bylo 1,69 dětí. Přesto je tento trend nedostačující. Pro udržení reprodukce evropské společnosti musí být totiž míra porodnosti alespoň na úrovni 2,1. Podle statistického úřadu Evropské unie je však současná míra porodnosti na tomto kontinentu jen 1,59. Údaj je z roku 2017.

Starší matky zvyšují porodnost, ale i zdravotní rizika

Za zvyšujícím se věkem matek stojí podle statistiků kromě věkové skladby populace také odkládání mateřství do pozdějšího věku. „V roce 2001 mělo maminku ve věku do 24 let včetně celkem 28,8 tisíce novorozenců. O 16 let později se jejich počet snížil na 16 tisíc. Výrazný úbytek počtu živě narozených dětí mladým ženám mezi roky 2001 a 2017 byl způsoben především tím, že potenciálních mladých rodiček bylo v tomto období o třetinu méně,“ poukázal Frelich.

Odklad mateřství do pozdějšího věku je podle něj dobře patrný z časového vývoje podílu plodnosti žen ve věku od 35 do 44 let. Zatímco v roce 2001 se na celkovém počtu živě narozených dětí podílely matky nad čtyřicet let pouze z 0,9 %, o 16 let později jejich podíl vzrostl na 3,7 %. Například v Praze byl absolutní počet dětí narozených ženám ve věku 40 až 44 let téměř stejně vysoký jako v roce 2001 v celé České republice.

Těhotenství v tomto věku s sebou ale podle lékařů nese zdravotní rizika a vzrůstá také počet párů, které kvůli problémům s početím vyhledávají služby asistované reprodukce. „I u žen, které se rozhodnou využít metodu IVF, tedy mimotělní oplození, je průměrný věk stále vyšší. Letos na naší klinice dosahuje již téměř 39 let,“ upozorňuje Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda, která právě oslavila 20 let své existence.

Ještě v roce 2010 podle Národního registru asistované reprodukce průměrný věk žen, které se rozhodly v České republice IVF metodu využít, dosahoval 33,9 roku. O tři roky později se zvýšil na 34,8 a v roce 2015 to bylo už 35,3. Nejnovější statistika je zatím z roku 2016, kdy mimotělní oplození podstupovaly ženy v průměru dokonce ve věku 35,6 roku. Průměrný věk jejich partnerů byl navíc ještě o 3 roky vyšší.

Lékaři hledají cestu, jak pomoci matkám starším 40 let

Reprodukční medicína se tak podle Veselé snaží v tomto ohledu o osvětu, protože stejně jako u přirozeného početí je i podstoupení metody IVF vhodnější v nižším věku. „Průměrný věk žen i mužů přicházejících k léčbě se však každoročně zvyšuje, a tak hledáme stále nové možnosti, jak optimálně postupovat i ve věkové kategorii nad 40 let,“ dodává Veselá.

Pro takové páry je nadějí zrychlující se pokrok v daném odvětví. Jednou z rozvíjejících se oblastí v asistované medicíně je zamrazování vajíček či embryí, přičemž se výrazně snížilo riziko poškození buněk při samotném procesu mrazení a také je nyní možné nepřetržitě sledovat jejich vývoj a přizpůsobovat mu podmínky.