Důl Guido láká do Polska na hornickou historii i na podzemní hospodu. Odvážíte se fárat 320 metrů pod zem?

Za pouhých 300 korun si můžete užít tří hodinovou prohlídku jednoho z nejúžasnějších volně přístupných dolů, které se v Evropě ještě nacházejí. Je jím důl Gido, který nejdeme v hornoslezském městě Zabrze.

Důl v roce 1855 vystavěl hrabě Guido Henckel von Donnersmarck. První nechal vyhloubit šachtu, která nese jméno patronky všech havířů. Jmenuje se totiž Barbora.

Brzo však narazil na tekutý písek a na tektonický zlom. Po 30 metrech tedy musely být práce přerušeny. Vznikly ale další šachty a mohlo se vesele těžit uhlí. Naa začátku 20 století hned vedle šachty vzniká koksovna, aby se s uhlím nemuselo nijak moc daleko.

Po druhé světové válce se důl stává nepracujícím revírem dolu Makoszowy. Od konce 60. let pak slouží jako zkušební důl, v ekterém se učili nový horníci. Na začátku 8O. let se pak mění na hornický skanzen.

Dneska si zde můžete zakoupit vstupenku a fárat na první patro, což je 170 metrů pod zemí. Tam vás bude čekat více než hodinová prohlídka. Dozvíte se informace o historii dolu, ale třeba i to, že se zde v dávných časech používali důlní koně, kteří tahali těžké vozíky naplněné uhlím.

Koně se dolů dopravovali tak, že se nejprve opilia poté je pracovníci dolu spouštěli na speciálních popruzích. Zvíře se na světlo světa podívalo až když bylo po smrti. Dříve nemělo šanci.

Projdete se dolem, pojedete důlním vláčkem a průvodce také spustí kde jakou „mašinu“, kterou havíři museli umět ovládat.

Za zmínku také stojí kaple svaté Barbory, ve které se pořádají nejrůznější kulturní záležitosti.

Poté sfáráte ještě o patro níž, do hloubky 320 metrů, kde prohlídka pokračuje. Trvá bezmála dvě hodiny a na jejím konci čeká hospůdka se zaslouženým občerstvením a také toalety, které po cestě nikde nepotkáte.

Napsala Zuzana Zelenková

Autor: Ludek – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=39314958