Proč je pro člověka „sůl nad zlato“? Lidské tělo si ji nedokáže vytvořit samo, přestože je pro ně kvůli obsahu sodíku, draslíku, jódu a dalších látek životně důležitá. Sůl se jako přídavek ke stravě objevila asi před 5 tisíci lety, předtím si člověk dával přibližně jednoho gramu soli na den, což je 10x méně než dnes. Nejvíce soli přijímáme z vyrobených a zpracovaných potravin (80 %), pouze 10 % tak připadá na přídavek soli při vaření a dosolování a 10 % soli obsahují potraviny přirozeně.

Milovníci soli žijí s takzvaným tichým zabijákem. Zhruba třetina nadměrných konzumentů soli trpí nebezpečně vysokým krevním tlakem. Tím si zadělávají na cévní mozkové příhody, srdeční selhání. Čemu se nejvíce vyhnout, aby bylo riziko co nejmenší? Uzeným rybám, slanině, slaným sýrům, konzervám, fast foodům, trvanlivému pečivu.

Lidé, kteří mají problémy s vysokým tlakem, by měli konzumovat hlavně potraviny s nižším obsahem sodíku. To jsou například rýže, luštěniny, čerstvé sýry, kuřecí maso, jogurty, nesolené a nepražené ořechy, čerstvé ryby.

Jak se odnaučit solit nebo solení zmírnit? Místo soli naplňte slánku na stole bylinkami. Uvidíte, že si na změnu rychle zvyknete.

Doporučená denní dávka soli činí pro dospělého pouhých 5 g, u dětí se doporučují dávky mnohem nižší. „Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v Česku došlo k omezení výskytu cévních mozkových příhod o čtvrtinu a výskytu kardiovaskulárních onemocnění o 17 %. Proto je v této oblasti velice důležitá prevence a osvěta,“ říká ministr zdravotnictví Martin Holcát.

„Až 80 % kojenců dostává ve 2. polovině prvního roku života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 % dětí a u starších dětí se to týká prakticky všech,“ říká prof. Jan Janda z České pediatrické společnosti. Zvýšený příjem soli navíc vyvolává pocit žízně a při dnešní oblibě celé škály slazených nápojů vede jejich konzumace ke zvýšené kalorické dodávce a tím k nadváze až obezitě. Obezita je rizikem pro hypertenzi.

„Stravovací návyky vytvořené v dětství a dospívání přetrvávají do dospělosti a patří mezi faktory vzniku hlavních chronických neinfekčních onemocnění,“ potvrzuje Jarmila Rážová, zástupkyně hlavního hygienika ČR a doplňuje: „Školní kantýny a jídelní automaty nejčastěji nabízí nevhodné potraviny mj. s nadměrným množstvím soli, a to na úkor čerstvého ovoce a zeleniny.“

Na etiketách potravinářských výrobků, by měl být uváděn nejen obsah kalorií, ale i množství obsažené soli.