Také byste uvítali, kdyby byla zřízena linka pro zoufalé rodiče puberťáků?

Divoké hormonální změny, které se odehrávají uvnitř pubescenta, lomcují nejen s ním, ale i s rodiči.

Rodiče bezmocně zírají, jak se jejich milované dítko mění v drzého rebelujícího spratka, který drásá jejich nervy ocelovým kartáčem.

„Po kom to dítě je?“ ptají se sami sebe. Otcové začnou uvažovat o testu otcovství. A matkám připadá jejich vlastní dítě jako mimozemšťan/ka.

A není divu, protože pubescenti se často chovají jako mimozemšťané, nevnímají běžnou realitu. Nevšimnou si, do čeho šlapou, kam si sedají, co kde odhodí atd.

Po pubertálním tornádu zůstávají v domácnosti nezaměnitelné stopy jeho řádění. Co mu kde vypadne z ruky, tam to také zůstane. Zbytky jídel, špinavé nádobí a prádlo, náušnice, prstýnky, řasenky apod. a někdy i neidentifikovatelné předměty se tak vyskytují po celém bytě včetně WC. Lednice po jeho náletu vypadá jak odpadkový koš. Ačkoliv je koupelna po jeho smršti celá osprchovaná, zůstávají na vaně, umyvadle, zrcadle a dalším vybavení stopy po sprchovém gelu, šampónech, balzámech na vlasy, líčidlech, krémech, pěně na holení apod.

Obětí jeho ležérního přístupu k nepodstatným věcem se stávají dálková ovládání, feny, ale i jiné domácí spotřebiče. Dokonce i jeho nepostradatelný mobil, bez něhož nemůže jít ani na WC, vezme někdy za své pádem na zem. Pak ovšem nastává katastrofa, která se musí bleskově řešit. Pouze tehdy je tornádo ochotné komunikovat s rodiči a dokonce je i vnímat. Jinak má na vysílané rodičovské signály zablokovaný přístup. Pokud k němu některý signál i přes blokaci pronikne, jeho pohrdavý škleb, jasně dává najevo nevyřčenou otázku: „Jak tak chytrý dítě jako jsem já, může mít tak blbí rodiče?“

V období puberty svého dítka však netrpí jen rodiče. Rozbouřené hormony v těle pubescenta způsobují zmatek. Mozkové centrum rozhodování má nevyvinuté a centrum důležitosti zahlcené zábavou. Neovládá své emoce, často ani své myšlenky, nerozlišuje riziko. Nelze se divit, že tornádo lítá z extrému do extrému, chová se iracionálně, někdy přímo šíleně.

Hledá samo sebe a záchranným kruhem se pro něj stává stádní teenagerovský vkus. Jeho vrstevníci mu totiž na rozdíl od rodičů rozumí a nebombardují ho neustálými výtkami. Tetování, růžové, zelené, žluté vlasy, piercing, hlasité hudební hity, módní výstřelky, mobily se sluchátky apod. ho zařazují do stáda. Názory kamarádů pro něj znamenají uctívaný kult. A tak zatímco rodičům připadá jejich pubertální teenager jako mimozemšťan, oni se jemu jeví jako mimoni, kteří maj furt jen blbý kecy.

V tomto období hormonálního zmatku, kdy tornádo neumí rozlišit své rizikové jednání, se rodiče snaží ze všech sil rozpínat ochranná křídla, aby jejich dítko přežilo pubertu bez následků na zdraví. Rozbouřené pubertální hormony jen těžko odolávají pokušením jako jsou cigarety, alkohol, drogy i probouzející se sexuální touha. Navíc se konfrontují se svými vrstevníky a chtějí zapadnou mezi ně.

I když tornáda vytáčí své rodiče na nejvyšší otáčky, je potřeba obrnit se trpělivostí, což často bývá nad lidské síly, ale v tomto případě neplatí: lepší pár facek než deset slov. Když se rodiče snaží usměrňovat silou jejich neřízenou pubertální střelu, posílí její kalibr vzdorovitosti a ona je pak vytáčí ještě více.

Ne každý teenager však prožívá pubertu jako tornádo. Ti klidnější se projevují pouze mírným transem, poházenými věcmi a hlasitým smíchem.

Smějí se často, všude a všemu i bez požití alkoholu či marjánky.

Přestože, rodiče mají jen jedny nervy, měli by odolat i soustavnému

kázání a snažit se pochopit těžké období svého pubertálního dítka.

Spíše s ním o problémech promlouvat než ho peskovat, protože výtky stejně nepomáhají a v jeho stavu ani nemohou. Výtky je schopné pubertou postižené dítko vstřebat pouze, jsou-li podány s humorem.

Pubertu svých potomků lze přežít jedině s megadávkou trpělivosti a

s ironickým humorem. V krizových situacích je nutné si stále opakovat - on/ona za to nemohou, puberta jednou skončí, chce to jen vydržet.

A nezapomínat, že vnoučata jsou odměnou za to, že jsme v krizových chvílích ″nezabili″ své děti.