Zámecká paní

Zbavím Tě starostí a pout,

jenom nesmutni,

dívko na kolečkovém křesle.

Sedíš v zámecké zahradě,

pod platanem,

jeho veliká koruna se

bílé věže dotýká.

Krásná je zahrada u zámku,

krásná jsou boční schodiště z litiny,

šly tudy dějiny,

tajemství ukrytá.

Po cestách Tě budu vozit,

do schodů na rukou nosit,

nenech se prosit,

dopřej mi ten pocit,

pocit mít Tě,

dívko zraněná.

Neztrácej chuť žít,

pojď,

můžeš zámeckou paní být,

já bych si to hodně přál.

Nechceš tu letní byt mít?

Buď aspoň zámeckou paní,

mého srdce.