Tuto poněkud upravenou Nerudovskou otázku může vyvolat nový zákon o jednostranném zvyšování nájemného, který začne platit od ledna 2007. Jelikož deregulace nájemného, které během čtyř let má dospět k tržním cenám nájmů, může způsobit tisícům lidí velké sociální problémy.

Zastánci zákona se neustále odvolávají na bytovou politiku vyspělých západních zemí. Jenomže opět poněkud zapomínají na to, že tam narozdíl od nás funguje zdravé tržní prostředí, není tam znehodnocena cena práce, a tak si lidé mají šanci vydělat na tržní nájmy a mohou se vybrat buď luxusnější byt nebo standardní levnější byt.

Jak však u nás může fungovat trh s byty, když platy některých lidí nebudou stačit ani zaplacení holého tržní nájmu a oni nemají šanci sehnat levnější bydlení?

Jeden příklad za všechny z Prahy 1.

Ceny nájmů se mají od roku 2007 v průměru zvyšovat o 14,2 procenta ročně. A od roku 2011 pak přejít tržní ceny nájemného, neboli jednu dvanáctinu z 5 % podílu z ceny bytu. Pro Některé části Prahy jsou stanoveny nižší procentuelní sazby: Praha 1 - 2,9 %, Praha 2 - 3,65 % a Praha 6 - 4,6 % a pro byty se sníženou kategorií je určena nižší cílová hodnota.Cílová hodnota nájemného se tak po roce 2011 se vyšplhá v Praze 1 na 98,93 Kč/m2 a tudíž např. za byt 2+1 o rozloze 95 m2 bude činit holý měsíční nájem bez vedlejších poplatků za vodu, popelnice či teplo 9.398.35 Kč. Pokud by v bytě bydlela rodina, jejíž měsíční společný příjem by byl 30 000 Kč, za náklady na bydlení zaplatí kolem 15 000 – 16 000 Kč (holý nájem + vedlejší poplatky voda, popelnice, osvětlení, úklid + výdaje za energii kolem 3 000 a 4000 tisíc). 14 000 - 15 000 Kč zbude na ostatní výdaje (jídlo, ošacení, hygienické a úklidové potřeby, doprava, stravné atd.) A to příklad nepočítá se stoupajícími cenami energie nebo potravin. Kolik rodin má čistý měsíční příjem 30 000 tisíc, aby jim po zavedení tržních cen nájmů jejich příjem stačil na pokrytí nejzákladnějších životních potřeb? A co rodiny, které mají měsíční příjem jen třeba 15 000 Kč, kde pracuje jen jeden? Žena je v domácnosti s dětmi, nebo nemůže sehnat práci, anebo sežene jen práci pod cenou třeba za 6000 ,- měsíčně jako např. jako prodavačka. Stačí rodině s jedním nebo dvěma dětmi po zaplacení nákladů na bydlení 6000 Kč (1500 Kč na týden čili 214 Kč na den na jídlo, dopravu, ošacení, atd.) na slušné živobytí?

Jak bude vypadat systém sociálních dávek, když má donutit lidi, aby se přestěhovali jinam, zůstává další otázkou. Kolik stát bude přispívat nájemníkům na tržní nájem, aby je nedostal do sociální nouze a zároveň je donutil vyměnit byt např. za menší?

Podle všech mezinárodních úmluv má stát zajistit všem lidem takové podmínky, aby si mohli udržet slušné bydlení. Udrží si slušné bydlení čtyřčlenná rodina, která se díky tržním nájmům bude muset z 3 + 1 přestěhovat do garsonky? A kdo si s ní tu garsonku vymění? Půjdou ti, co mají na dražší nájmy do větších bytů, když nemají jistotu, že nepřijdou o lukrativní práci? Navíc lidé, kteří mají na desetitisícový nájem si raději pořídí vlastní bydlení, než by vyhazovali takové peníze za nájemní byt.

A tak znovu vyvstává otázka kam s nimi - s lidmi, jimž rodinný příjem nebude stačit na holý tržní nájem? Kdo si s nimi vymění levnější byt? Doplatí jim stát tržní nájem do takové výše, aby jim vystačil jejich příjem na slušné živobytí? Pokud ano, pak se vytrácí ze zákona tržní princip , protože nájemníci nebudou mít důvod, stěhovat se jinam.