Když se řekne Melta, snad většina z nás si představí kávovinový nápoj, ideálně vylepšený smetanou či mlékem. Bezkofeinový nápoj našich rodičů a prarodičů začala ve 40. letech vyrábět firma Franck, dnes pardubické Kávoviny, a.s.

Meltu lze na pultech českých obchodů potkávat téměř sedmdesát let. Jedná se přitom o cikorku vylepšenou cukrovou řepou a drcenými obilkami žita a ječmene. Cikorka, jejímž základem a zároveň jedinou ingrediencí je sušený a pražený kořen čekanky, byla známá už v 17. století. Z čekanky obecné, původní divoce rostoucí rostliny, byla později vyšlechtěná čekanka kořenová, která se používá právě k výrobě kávových náhražek. Název cikorka je pak odvozen od latinského názvu čekanky, Cichorium. Používala se samostatně nebo jako příměs do jiné kávoviny či kávy. Melta stejně tak jako cikorka je označována jako kávovina, tedy nápoj připomínající klasickou zrnkovou kávu, ovšem bez kofeinu. Díky této vlastnosti je vhodný nejen pro těhotné či kojící ženy.

Cikorka se na českém území začala vyrábět na začátku 19. století, Melta až ve století 20. V Čechách je kolébkou cikorky a obilné kávy, tedy i Melty, továrna v Pardubicích, kterou roku 1896 založil Johann Heinrich Franck spolu s Robertem Franckem. Čekanku zpočátku dováželi ze zahraničí, později ji začali pěstovat v oblasti Polabí a rozvinuli také zbrusu nový obor sušařství. Čekanka byla takto před 2. světovou válkou pěstována na ploše o rozloze až 8 tisíc hektarů, díky čemuž se její sušené kořeny začaly vyvážet do celé Evropy. Franckovka, Karo, Perola, to byly některé kávovinové nápoje předcházející pozdější Meltě, Žitovce nebo Sladovce.

Tyto náhražky kávy, které kávu připomínaly svou barvou a chutí, byly oblíbené nejvíce v dobách napoleonských a světových válek, kdy byla klasická zrnková káva nedostatkovým zbožím. K rozvoji výroby kávovin významně přispěl i Napoleon I. Bonaparte vyhlášením kontinentální blokády anglického zboží včetně kávy v roce 1806. V rámci kávovinového průmyslu se tak začaly rozvíjet kávy z obilí a čekanky. Jen na našem území takovýchto výrobců působilo několik. V těchto dobách své největší slávy spotřeba kávových náhražek převyšovala dokonce i spotřebu čaje či piva.

Meltu začala firma Franck vyrábět ve 40. letech. Jednalo se skutečně o vylepšenou verzi cikorky nejen složením, ale i tím, že Melta již byla nadrcená směs, kterou stačilo krátce povařit, nechat ustát a scedit. Pro přípravu cikorky bylo potřeba kořen čekanky ručně namlít. Ovšem po 2. světové válce, kdy se celkové poměry a standardy ve společnosti začaly zlepšovat, a cena zrnkové kávy výrazně klesla, začal postupně klesat i zájem o kávovinové nápoje.

Zejména vzhledem k současnému trendu podpory čistě domácích produktů si Melta udržela své výsadní postavení. Její ingredience, čekanka, cukrová řepa i obiloviny, jsou ryze českého původu, byť se u nás čekanka již nepěstuje v tak obrovském množství jako dříve. Melta jakožto přírodní bezkofeinový nápoj je velice oblíbený jako zdravější alternativa kávy. Kořen čekanky navíc obsahuje inulin, rostlinný polysacharid, který v lidském těle pomáhá při léčbě žlučových a ledvinových kamenů, zánětů močových cest, nechutenství či zácpě. Je však třeba brát v potaz proces pražení kořene čekanky, při němž dochází k jeho značné ztrátě. Mezi další rostlinné zdroje inulinu patří mj. i žito a ječmen. Z čekankového kořene, jehož léčivé účinky jsou známé od nepaměti, se připravovaly také odvary, které se užívaly pro zlepšení apetitu při snížení chuti k jídlu, pro podporu funkce jater a podobně.