Diabetes 2. typu je onemocnění na celý život, které zpravidla postihuje starší lidi. I při dodržování doporučení odborníka je přitom nutné léčbu postupem času intenzifikovat, tedy zvyšovat dávky nebo počet léků. Diabetes má totiž většinou tendenci se zhoršovat.

V lehčích případech je možné zvládnout diabetes 2. typu pouze úpravou jídelníčku, zařazením pohybu a perorálními léky. Poté ale přichází na řadu inzulin. Ten si pacienti píchají nejprve v jedné nebo dvou dávkách, při dalších zhoršení se počet dávek za den dále zvyšuje, nebo jsou přidány další léky. Lékař přitom musí vzít při řešení stavu pacienta v úvahu celou řadu faktorů jako je věk, přidružená onemocnění, stávající komplikace diabetu, ale také omezení pohodlí pacienta a riziko možných komplikací vyplývajících z intenzivnější léčby.

Nevýhodou aplikace inzulinu vícekrát denně je vyšší riziko hypoglykémie a vyšší zátěž pro pacienta.  „Aby totiž pacient hypoglykemii předcházel, musí se častěji měřit a kontrolovat svůj krevní cukr. Zároveň má více příležitostí udělat ve své léčbě chybu. Existuje také velká šance, že pacient bude zejména při vyšších dávkách inzulinu přibírat na váze,“ říká doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. z Diabetologického centra VFN v Praze.

Právě proto je pro pacienty takovým usnadněním nová léčba, která spočívá v kombinaci inzulinu s GLP-1 agonisty (látky, které napodobují hormon GLP-1, přirozeně produkovaný ve střevu). Nová léčba se aplikuje v jedné injekci formou předplněného pera 1x denně, a to kdykoli a nezávisle na jídle. Velkou výhodou této léčby je, že nejen dodává potřebný inzulin, ale díky přidanému agonistovi GLP-1 omezuje chuť k jídlu, vede k poklesu hmotnosti i krevního tlaku. Navíc tato kombinace účinně snižuje krevní cukr často při použití menší dávky inzulinu, než jakou by bylo nutné použít při navýšení počtu injekcí nebo celkové denní dávky inzulinu. S tím pak souvisí i nízké riziko hypoglykémie.

Podle loňského říjnového průzkumu provedeného na podnět Diabetické asociace ČR (DAČR) a ve spolupráci s Českou diabetologickou společností (ČDS) se sami diabetici většinou přiznávají, že dodržování léčebného režimu je pro ně náročné. Doporučením lékaře se řídí 33,9 procenta diabetiků jen nedostatečně a 5,4 procenta vůbec. Jakékoliv zjednodušení užívání léčby je proto přínosné a přispívá k tomu, že prostředky vynaložené na léčbu budou využity opravdu efektivně.

Pacienti, kterých se intenzifikace léčby týká, se mohou o nové možnosti poradit se svým lékařem, který zvolí nejvhodnější postup další léčby. I když si pacienti na tuto léčbu musí něco připlatit ze svého, jakákoliv investice do vlastního zdraví se vyplácí v podobě dobrého zdravotního stavu a dobré kvality života.