Jakmile městem projdou tři králové, nastává období zvané masopust. Jedná se o několik týdnů plných plesů, bálů, tancovaček, hodování a zabíjaček před velkým velikonočním půstem. Všechny staročeské masopustní zvyky se u nás již nedodržují. Pojďme se podívat, zda je plesová sezóna to jediné, co nám z masopustního veselí zbylo dodnes.

Období masopustu se řídí křesťanským kalendářem. Jeho délka závisí na datu největšího křesťanského svátku – Velikonocích. Když od velikonoční květné neděle odečteme čtyřicet dní velikonočního půstu, dopočítáme se k datu, které připadá na úterý a označuje se jako masopustní úterý. Historicky je tento den považován za vyvrcholení celého masopustu.

Masopustní veselí je již v plném proudu

Přelom mezi Vánocemi a masopustem, tvoří svátek Tří králů. Rok co rok, vždy 6. ledna obchází děti v kostýmech tří králů dům od domu a vepisují na dveře požehnání. V pravém znění je to: „Christus mansionem benedicat“ neboli „ Kristus žehnej obydlí“. Dnes se počeštěná zkratka KMB doplněné křížky namísto mezer milně vnímá spíše jako počáteční písmena jmen tří králů. Hned druhý den po svátku Tří králu je označován jako první den masopustu.  Začátek masopustu, má tedy na rozdíl od jeho konce, vždy datumově pevný začátek – 7. ledna.

Dny plné plesů a hodování

V průběhu několika masopustních týdnů se konají nejrůznější společenské akce. Přichází tzv. plesová sezóna, lidé se scházejí na obecních tancovačkách a hodují. Chladné období je taktéž nejlepší dobou pro domácí zabijačky. Možná jste si chtěli po Vánocích spíše trošku utáhnout opasek, ale první dva měsíce nového roku doslova vybízejí k pravému opaku. I dnes můžeme říci, že se masopust v českých zemích stále drží. Svědčí o tom obzvláště množství různých plesů a vesnických zabijaček, které se v lednu a únoru běžně konají.

Tučný čtvrtek

Ještě než přijde poslední víkend a oblíbené ostatky, slaví se tzv. tučný čtvrtek. Na tento pohanský svátek se měl každý více než do sytosti najíst a vypít piva kolik jen mohl. Možná, že by opětovné rozšíření této tradice v povědomí lidí, znamenalo dnes její velmi rychlé obnovení. K jídlu se obvykle podávalo pečené maso maštěné vším sádlem, které zbylo z masopustní zabijačky a mísa knedlíků. Komu zbylo místo něco sladkého dojedl se kynutými buchtami a koláči.

Ostatky

Sotva nám slehlo po čtvrtečním hodování, přichází ostatky, vrchol celého masopustu. Za ostatky se považují až poslední tři dny masopustu, tedy neděle, pondělí a úterý. V úterý vždy chodil po vesnici masopustní průvod plný masek. Účastníci průvodu si za celý den vykoledovali po domech spoustu sladkostí i jiných pochutin. Mezi klasické pečivo, které se pro koledníky chystalo, patřily tzv. boží milosti, koblihy s marmeládou, anebo tzv. křehotinky. Dnes se obvykle koledníkům chystají chlebíčky a zákusky. Vyzkoušet můžete ale i zdravější variantu pohoštění. Pro děti mějte po ruce například kvalitní čokoládu Carla Čokoška, jejíž velikost byla navržena přesně dle doporučení nutričních odborníků. Namísto chlebíčků připravte zase třeba celozrnné jednohubky s česnekovou pomazánkou z mrkve, jogurtu, česneku a bylinek. Koledníci budou mít na zbytek cesty hned více energie.