Historie je všude okolo nás. Paradoxně návštěvy památek v našem nejbližším okolí odkládáme často na neurčito. Jsou i tací, kteří dodnes nenavštívili například Národní muzeum v Praze nebo Pražský hrad, tedy jeho interiéry, o korunovačních klenotech nemluvě.

Tato součást národa je brána jaksi naprosto automaticky. Hrady, zámky a klenoty zde odjakživa byly, jsou a navěky budou. Ovšem z historie víme, že navěky se mnohdy změnilo na - dočasně. Tedy, že v historii hrozila našemu národu ztráta řady významných děl a klenotů a dokonce byly i pokusy o ztrátu identity nás jako národa.

Z historie čerpáme svoje sebeurčení, své zvyklosti, naši přítomnost a budoucnost. Proto je potřeba o památky jako takové pečovat a uchovávat je pro naše budoucí pokolení.
Zapojit se může každý, třeba jenom tím, že pravidelně o tyto památky projevujeme zájem, navštěvujeme je, upozorňujeme na to, jak velký význam pro nás mají.

10 „nej“ děčínského zámku

1.) Děčínský zámek patří mezi 10 největších zámků v celé  ČR

2.) Je přirozeným symbolem a nepřehlédnutelnou součástí města Děčín. S trochou nadsázky platí - co je pro Paříž Eiffelova věž, to je pro Děčín jeho zámek. V letech 1932 – 1991 celý areál sloužil jako kasárna. Obyvatelům města byl nepřístupný. Od roku 1968 zde navíc pobývala sovětská armáda. Její odchod a následná postupná obnova zdevastovaného zámku je pro většinu obyvatel Děčína symbolem změny po roce 1989

3.) Je nejnavštěvovanějším hradem či zámkem na severu Čech. Každý rok ho navštíví kolem 50 tis. návštěvníků (loni cca 55 tis). Má tedy pro město i přínos ekonomický. Kromě toho se zde odehrává celá řada kulturních aktivit – koncerty, divadelní představení v zahradách, speciální programy pro děti, rodiny i školy, historický trh, který každý třetí víkend v květnu navštíví cca 8 tis. návštěvníků, ale také svatby, plesy, konference, firemní akce, předávání maturitních vysvědčení, slavnostní události města – předávání ocenění, vyhlašování nejlepších žáků atd.

4.) Roku 1835 zde pobýval proslulý skladatel Fryderyk Chopin. S jeho pobytem je spojen tzv. Děčínský valčík, který umělec věnoval komtese Juže (Josefině) Thunové, dceři tehdejšího majitele zámku.  V roce 1854 se zde konala diplomatická konference panovníků Rakouska, Pruska a Saska. Rakouský císař František Josef I. dorazil víceméně přímo z líbánek se svoji novomanželkou Sissi. Děčínská konference tak byla zřejmě první panovnickou povinností, kterou Sissi absolvovala. Z dalších návštěvníků – Josef Dobrovský, František Palacký, Antonín i Josef Mánesové, korunní princ Rudolf atd.

5.) Přístupová cesta na zámek, Dlouhá jízda, je architektonickým unikátem v celoevropském měřítku. V ČR nic podobného nenajdeme. Na délku měří 292 metrů a její stěny jsou lemovány zdmi, vysokými až 7,5 metru. Díky důmyslně využitému optickému klamu působí cesta ještě delší, což násobí její zamýšlený majestátní účinek.

6.) Zámek obklopují překrásné zahrady – nejcennější z nich, barokní Růžová zahrada, vznikla na konci 17. století společně s vedlejší Dlouhou jízdou. Na konci 19. století zde bylo založeno proslulé rosarium, jedno z největších v celé monarchii. Na jižní straně se nachází terasové zahrady, na kterých původně stály skleníky s rozsáhlými sbírkami orchidejí (přes 600 druhů), kamélií, ananasů, rhododendronů a azalek

7.) Roku 1852 v zámeckých zahradách poprvé v kontinentální Evropě vykvetla viktorie královská, největší leknín světa. Zřejmě jako na prvním místě dnešní ČR se zde pěstovaly banány (jejich dnešní forma musa cavendishi)

8.) Na zámku byl původně umístěn jeden z nejslavnějších obrazů německého romantismu – Kříž v horách či Děčínský oltář od Caspara Davida Friedricha, dnes perla oddělení nových mistrů drážďanské galerie (Albertinum). Z dalších zámeckých sbírek byla nejdůležitější knihovna, jedna z největších v Čechách. Obsahovala cca 70 000 svazků, z toho na tři stovky rukopisů a 80 prvotisků. Mezi nimi i cenné prameny k českým dějinám, které sem jezdil studovat i nejvýznamnější český historik František Palacký.

9.) Po sarajevském atentátu (a především po vzniku Československa) se zámek stal útočištěm dětí následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Tehdejší majitel zámku Jaroslav Thun byl totiž následníkův švagr (jejich manželky byly sestry).

10.) Bývalí majitelé, Thun-Hohensteinové, patřili mezi nejvýznamnější rody monarchie. František Thun byl na konci 19. století premiérem rakouské vlády a dvojnásobným místodržitelem Českého království, jeho strýc Lev Thun byl 11 let ministrem školství a náboženství. Další strýc František Thun byl významnou osobností kultury – významně se podílel na dostavbě Chrámu sv. Víta, zachránil před zbořením historickou část Staroměstské radnice v Praze atd.

Více na www.zamekdecin.cz

Region severních Čech je známý především oblastí Hřenska, Českého Švýcarska nebo Pravčickou bránou. Méně známý je pak fakt, že k těmto všem turistickým cílům může být právě Děčín s jeho zámkem, výchozím bodem.Další možnost výletů se nabízí do sousedního Saska. Na výběr je třeba pevnost Königstein, romantický zámek Weesenstein, barokní zahrady Großsedlitz nebo skalní město Bastei.

 

Slovo odborníka:Mgr. František Šuman
Na děčínském zámku pracuje od roku 2002. Od roku 2008 zastává funkci zástupce ředitelky a kurátora zámeckých sbírek. Díky jeho badatelské činnosti se podařilo objevit a vrátit na  zámek velkou část původních sbírek. Trvale se zabývá zpracováním historie děčínského zámku a jeho posledních majitelů. Je mimo jiné autorem publikace o období vojenského využití zámku „Inter arna silent musae“, editorem a spoluautorem odborné publikace „Mistrovská díla thunovské obrazárny na děčínském zámku“. 










Mgr. Františk Šuman, kurátor zámeckých sbírek






Význam zámku v Děčíně pro region:


Historie je všude okolo nás. Paradoxně návštěvy památek v našem nejbližším okolí odkládáme často na neurčito. Jsou i tací, kteří dodnes nenavštívili například Národní muzeum v Praze nebo Pražský hrad, tedy jeho interiéry, o korunovačních klenotech nemluvě.
Tato součást národa je brána jaksi naprosto automaticky. Hrady, zámky a klenoty zde odjakživa byly, jsou a navěky budou. Ovšem z historie víme, že navěky se mnohdy změnilo na - dočasně. Tedy, že v historii hrozila našemu národu ztráta řady významných děl a klenotů a dokonce byly i pokusy o ztrátu identity nás jako národa.
Z historie čerpáme svoje sebeurčení, své zvyklosti, naši přítomnost a budoucnost. Proto je potřeba o památky jako takové pečovat a uchovávat je pro naše budoucí pokolení.
Zapojit se může každý, třeba jenom tím, že pravidelně o tyto památky projevujeme zájem, navštěvujeme je, upozorňujeme na to, jak velký význam pro nás mají.
____________________________________________________
10 „nej“ děčínského zámku

1.) Děčínský zámek patří mezi 10 největších zámků v celé  ČR
2.) Je přirozeným symbolem a nepřehlédnutelnou součástí města Děčín. S trochou nadsázky platí - co je pro Paříž Eiffelova věž, to je pro Děčín jeho zámek. V letech 1932 – 1991 celý areál sloužil jako kasárna. Obyvatelům města byl nepřístupný. Od roku 1968 zde navíc pobývala sovětská armáda. Její odchod a následná postupná obnova zdevastovaného zámku je pro většinu obyvatel Děčína symbolem změny po roce 1989
3.) Je nejnavštěvovanějším hradem či zámkem na severu Čech. Každý rok ho navštíví kolem 50 tis. návštěvníků (loni cca 55 tis). Má tedy pro město i přínos ekonomický. Kromě toho se zde odehrává celá řada kulturních aktivit – koncerty, divadelní představení v zahradách, speciální programy pro děti, rodiny i školy, historický trh, který každý třetí víkend v květnu navštíví cca 8 tis. návštěvníků, ale také svatby, plesy, konference, firemní akce, předávání maturitních vysvědčení, slavnostní události města – předávání ocenění, vyhlašování nejlepších žáků atd.
4.) Roku 1835 zde pobýval proslulý skladatel Fryderyk Chopin. S jeho pobytem je spojen tzv. Děčínský valčík, který umělec věnoval komtese Juže (Josefině) Thunové, dceři tehdejšího majitele zámku.  V roce 1854 se zde konala diplomatická konference panovníků Rakouska, Pruska a Saska. Rakouský císař František Josef I. dorazil víceméně přímo z líbánek se svoji novomanželkou Sissi. Děčínská konference tak byla zřejmě první panovnickou povinností, kterou Sissi absolvovala. Z dalších návštěvníků – Josef Dobrovský, František Palacký, Antonín i Josef Mánesové, korunní princ Rudolf atd.
5.) Přístupová cesta na zámek, Dlouhá jízda, je architektonickým unikátem v celoevropském měřítku. V ČR nic podobného nenajdeme. Na délku měří 292 metrů a její stěny jsou lemovány zdmi, vysokými až 7,5 metru. Díky důmyslně využitému optickému klamu působí cesta ještě delší, což násobí její zamýšlený majestátní účinek.
6.) Zámek obklopují překrásné zahrady – nejcennější z nich, barokní Růžová zahrada, vznikla na konci 17. století společně s vedlejší Dlouhou jízdou. Na konci 19. století zde bylo založeno proslulé rosarium, jedno z největších v celé monarchii. Na jižní straně se nachází terasové zahrady, na kterých původně stály skleníky s rozsáhlými sbírkami orchidejí (přes 600 druhů), kamélií, ananasů, rhododendronů a azalek
7.) Roku 1852 v zámeckých zahradách poprvé v kontinentální Evropě vykvetla viktorie královská, největší leknín světa. Zřejmě jako na prvním místě dnešní ČR se zde pěstovaly banány (jejich dnešní forma musa cavendishi)
8.) Na zámku byl původně umístěn jeden z nejslavnějších obrazů německého romantismu – Kříž v horách či Děčínský oltář od Caspara Davida Friedricha, dnes perla oddělení nových mistrů drážďanské galerie (Albertinum). Z dalších zámeckých sbírek byla nejdůležitější knihovna, jedna z největších v Čechách. Obsahovala cca 70 000 svazků, z toho na tři stovky rukopisů a 80 prvotisků. Mezi nimi i cenné prameny k českým dějinám, které sem jezdil studovat i nejvýznamnější český historik František Palacký.
9.) Po sarajevském atentátu (a především po vzniku Československa) se zámek stal útočištěm dětí následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Tehdejší majitel zámku Jaroslav Thun byl totiž následníkův švagr (jejich manželky byly sestry).
10.) Bývalí majitelé, Thun-Hohensteinové, patřili mezi nejvýznamnější rody monarchie. František Thun byl na konci 19. století premiérem rakouské vlády a dvojnásobným místodržitelem Českého království, jeho strýc Lev Thun byl 11 let ministrem školství a náboženství. Další strýc František Thun byl významnou osobností kultury – významně se podílel na dostavbě Chrámu sv. Víta, zachránil před zbořením historickou část Staroměstské radnice v Praze atd.







Region severních Čech je známý především oblastí Hřenska, Českého Švýcarska nebo Pravčickou bránou. Méně známý je pak fakt, že k těmto všem turistickým cílům může být právě Děčín s jeho zámkem, výchozím bodem.Další možnost výletů se nabízí do sousedního Saska. Na výběr je třeba pevnost Königstein, romantický zámek Weesenstein, barokní zahrady Großsedlitz nebo skalní město Bastei.

Zámek Děčín a jeho současná podoba: 








www.zamekdecin.cz Zámek Děčín je dílem rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628–1932. Thunové pocházeli původně z jižních Tyrol a postupně se vypracovali mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady. Např. Lev Thun působil v 19. století jako ministr kultu a vyučování, jeho synovec Franz Thun zastával dvakrát (1889–1896 a 1911–1915) funkci místodržitele v Čechách a v letech 1898–1899 se stal dokonce předsedou rakouské (tzv. Předlitavské) vlády a současně i ministrem vnitra. Za své zásluhy byl roku 1911 povýšen do knížecího stavu. 
V roce 1932 museli Thunové z finančních důvodů prodat zámek československému státu, který jej nechal adaptovat na kasárna. Postupně se v jeho zdech vystřídala československá, německá, znovu československá a v letech 1968–1991 sovětská armáda. V roce 1991 získalo zámek do svého majetku město Děčín a začala postupná rekonstrukce zchátralého objektu. Vzhledem k pohnutému osudu zámku dalo hodně práce, aby vešel opět do povědomí turistů a milovníků památek. Zajímavé jsou ale nejenom interiéry zámku, ale rovněž i přilehlé zahrady, mezi kterými vyniká i tzv. Růžová zahrada, patřící mezi nejkouzelnější části zámeckého areálu. Její protáhlý prostor tvořený třemi postupně se svažujícími terasami vymezuje na západě „sala terrena“ s dochovanou freskovou výmalbou a na východě vyhlídkový gloriet zdobený sochami mytologických božstev. Růžová zahrada se stane od června i vstupní branou připravované unikátní výstavy „Chrámový poklad“, která bude součástí prohlídkového okruhu „Barokní perly zámku“. Při této příležitosti budou vystaveny nově zrekonstruované vzácné sakrální (bohoslužebné) předměty. Výstava „Chrámový poklad“ bude první v řadě akcí, které zámek chystá v rámci projektu „Šlechtické poklady“.

Slovo odborníka:Mgr. František Šuman
Na děčínském zámku pracuje od roku 2002. Od roku 2008 zastává funkci zástupce ředitelky a kurátora zámeckých sbírek. Díky jeho badatelské činnosti se podařilo objevit a vrátit na  zámek velkou část původních sbírek. Trvale se zabývá zpracováním historie děčínského zámku a jeho posledních majitelů. Je mimo jiné autorem publikace o období vojenského využití zámku „Inter arna silent musae“, editorem a spoluautorem odborné publikace „Mistrovská díla thunovské obrazárny na děčínském zámku“. 










Mgr. Františk Šuman, kurátor zámeckých sbírek






Význam zámku v Děčíně pro region:


Historie je všude okolo nás. Paradoxně návštěvy památek v našem nejbližším okolí odkládáme často na neurčito. Jsou i tací, kteří dodnes nenavštívili například Národní muzeum v Praze nebo Pražský hrad, tedy jeho interiéry, o korunovačních klenotech nemluvě.
Tato součást národa je brána jaksi naprosto automaticky. Hrady, zámky a klenoty zde odjakživa byly, jsou a navěky budou. Ovšem z historie víme, že navěky se mnohdy změnilo na - dočasně. Tedy, že v historii hrozila našemu národu ztráta řady významných děl a klenotů a dokonce byly i pokusy o ztrátu identity nás jako národa.
Z historie čerpáme svoje sebeurčení, své zvyklosti, naši přítomnost a budoucnost. Proto je potřeba o památky jako takové pečovat a uchovávat je pro naše budoucí pokolení.
Zapojit se může každý, třeba jenom tím, že pravidelně o tyto památky projevujeme zájem, navštěvujeme je, upozorňujeme na to, jak velký význam pro nás mají.
____________________________________________________
10 „nej“ děčínského zámku

1.) Děčínský zámek patří mezi 10 největších zámků v celé  ČR
2.) Je přirozeným symbolem a nepřehlédnutelnou součástí města Děčín. S trochou nadsázky platí - co je pro Paříž Eiffelova věž, to je pro Děčín jeho zámek. V letech 1932 – 1991 celý areál sloužil jako kasárna. Obyvatelům města byl nepřístupný. Od roku 1968 zde navíc pobývala sovětská armáda. Její odchod a následná postupná obnova zdevastovaného zámku je pro většinu obyvatel Děčína symbolem změny po roce 1989
3.) Je nejnavštěvovanějším hradem či zámkem na severu Čech. Každý rok ho navštíví kolem 50 tis. návštěvníků (loni cca 55 tis). Má tedy pro město i přínos ekonomický. Kromě toho se zde odehrává celá řada kulturních aktivit – koncerty, divadelní představení v zahradách, speciální programy pro děti, rodiny i školy, historický trh, který každý třetí víkend v květnu navštíví cca 8 tis. návštěvníků, ale také svatby, plesy, konference, firemní akce, předávání maturitních vysvědčení, slavnostní události města – předávání ocenění, vyhlašování nejlepších žáků atd.
4.) Roku 1835 zde pobýval proslulý skladatel Fryderyk Chopin. S jeho pobytem je spojen tzv. Děčínský valčík, který umělec věnoval komtese Juže (Josefině) Thunové, dceři tehdejšího majitele zámku.  V roce 1854 se zde konala diplomatická konference panovníků Rakouska, Pruska a Saska. Rakouský císař František Josef I. dorazil víceméně přímo z líbánek se svoji novomanželkou Sissi. Děčínská konference tak byla zřejmě první panovnickou povinností, kterou Sissi absolvovala. Z dalších návštěvníků – Josef Dobrovský, František Palacký, Antonín i Josef Mánesové, korunní princ Rudolf atd.
5.) Přístupová cesta na zámek, Dlouhá jízda, je architektonickým unikátem v celoevropském měřítku. V ČR nic podobného nenajdeme. Na délku měří 292 metrů a její stěny jsou lemovány zdmi, vysokými až 7,5 metru. Díky důmyslně využitému optickému klamu působí cesta ještě delší, což násobí její zamýšlený majestátní účinek.
6.) Zámek obklopují překrásné zahrady – nejcennější z nich, barokní Růžová zahrada, vznikla na konci 17. století společně s vedlejší Dlouhou jízdou. Na konci 19. století zde bylo založeno proslulé rosarium, jedno z největších v celé monarchii. Na jižní straně se nachází terasové zahrady, na kterých původně stály skleníky s rozsáhlými sbírkami orchidejí (přes 600 druhů), kamélií, ananasů, rhododendronů a azalek
7.) Roku 1852 v zámeckých zahradách poprvé v kontinentální Evropě vykvetla viktorie královská, největší leknín světa. Zřejmě jako na prvním místě dnešní ČR se zde pěstovaly banány (jejich dnešní forma musa cavendishi)
8.) Na zámku byl původně umístěn jeden z nejslavnějších obrazů německého romantismu – Kříž v horách či Děčínský oltář od Caspara Davida Friedricha, dnes perla oddělení nových mistrů drážďanské galerie (Albertinum). Z dalších zámeckých sbírek byla nejdůležitější knihovna, jedna z největších v Čechách. Obsahovala cca 70 000 svazků, z toho na tři stovky rukopisů a 80 prvotisků. Mezi nimi i cenné prameny k českým dějinám, které sem jezdil studovat i nejvýznamnější český historik František Palacký.
9.) Po sarajevském atentátu (a především po vzniku Československa) se zámek stal útočištěm dětí následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Tehdejší majitel zámku Jaroslav Thun byl totiž následníkův švagr (jejich manželky byly sestry).
10.) Bývalí majitelé, Thun-Hohensteinové, patřili mezi nejvýznamnější rody monarchie. František Thun byl na konci 19. století premiérem rakouské vlády a dvojnásobným místodržitelem Českého království, jeho strýc Lev Thun byl 11 let ministrem školství a náboženství. Další strýc František Thun byl významnou osobností kultury – významně se podílel na dostavbě Chrámu sv. Víta, zachránil před zbořením historickou část Staroměstské radnice v Praze atd.







Region severních Čech je známý především oblastí Hřenska, Českého Švýcarska nebo Pravčickou bránou. Méně známý je pak fakt, že k těmto všem turistickým cílům může být právě Děčín s jeho zámkem, výchozím bodem.Další možnost výletů se nabízí do sousedního Saska. Na výběr je třeba pevnost Königstein, romantický zámek Weesenstein, barokní zahrady Großsedlitz nebo skalní město Bastei.

Zámek Děčín a jeho současná podoba: 








www.zamekdecin.cz Zámek Děčín je dílem rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628–1932. Thunové pocházeli původně z jižních Tyrol a postupně se vypracovali mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady. Např. Lev Thun působil v 19. století jako ministr kultu a vyučování, jeho synovec Franz Thun zastával dvakrát (1889–1896 a 1911–1915) funkci místodržitele v Čechách a v letech 1898–1899 se stal dokonce předsedou rakouské (tzv. Předlitavské) vlády a současně i ministrem vnitra. Za své zásluhy byl roku 1911 povýšen do knížecího stavu. 
V roce 1932 museli Thunové z finančních důvodů prodat zámek československému státu, který jej nechal adaptovat na kasárna. Postupně se v jeho zdech vystřídala československá, německá, znovu československá a v letech 1968–1991 sovětská armáda. V roce 1991 získalo zámek do svého majetku město Děčín a začala postupná rekonstrukce zchátralého objektu. Vzhledem k pohnutému osudu zámku dalo hodně práce, aby vešel opět do povědomí turistů a milovníků památek. Zajímavé jsou ale nejenom interiéry zámku, ale rovněž i přilehlé zahrady, mezi kterými vyniká i tzv. Růžová zahrada, patřící mezi nejkouzelnější části zámeckého areálu. Její protáhlý prostor tvořený třemi postupně se svažujícími terasami vymezuje na západě „sala terrena“ s dochovanou freskovou výmalbou a na východě vyhlídkový gloriet zdobený sochami mytologických božstev. Růžová zahrada se stane od června i vstupní branou připravované unikátní výstavy „Chrámový poklad“, která bude součástí prohlídkového okruhu „Barokní perly zámku“. Při této příležitosti budou vystaveny nově zrekonstruované vzácné sakrální (bohoslužebné) předměty. Výstava „Chrámový poklad“ bude první v řadě akcí, které zámek chystá v rámci projektu „Šlechtické poklady“.