Zahrady zámků patří právoplatně ke skvostům českých památek. Častokrát jsou to právě ony, které návštěvníky lákají k návštěvě té či oné lokality. Mezi deset nejkrásnějších zámeckých zahrad patří například Lednicko-Valtický areál zařazený do UNESCO nebo jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě s rozlohou 240 hektarů Průhonický park. Zámek Děčín, v historii významné strategické místo Česko - Německého pomezí, svoji tvář, a to i tu zahradní hledá v nové historické etapě teprve několik málo let, a to od roku 1991 po opuštění objektu armádou. Přesto se díky snaze a umu tamních zahradníků i vedení zámku daří obnovovat nejenom významné historické sbírky, ale právě i zahrady. Okrasná Růžová zahrada patří mezi nejkouzelnější části zámeckého areálu. Její protáhlý prostor tvořený třemi postupně se svažujícími terasami vymezuje na západě „sala terrena“ s dochovanou freskovou výmalbou a na východě vyhlídkový gloriet zdobený sochami mytologických božstev. Své zahrady otevře zámek v letošním roce 19. března v rámci zahájení turistické sezony. V den slavnostního otevření zámeckých zahrad v Děčíně na návštěvníky čeká pestrý program. Růžová zahrada se stane od června i vstupní branou připravované unikátní výstavy „Chrámový poklad“, která bude součástí prohlídkového okruhu „Barokní perly zámku“. Při této příležitosti budou vystavěny nově zrekonstruované vzácné sakrální (bohoslužebné) předměty. Výstava „Chrámový poklad“ bude první v řadě akcí, které zámek chystá v rámci projektu „Šlechtické poklady“.

„Růžová zahrada našeho zámku je skutečně malebná, výhledy z jejích teras na město a okolí lákají k romantické návštěvě i svatebním obřadům, k těmto účelům je hojně využívána,“ uvádí Ing. Iveta Krupičková, ředitelka zámku Děčín. „Spojení krásy růží a historického významu zahrady, lemující nejdelší krytou chodbu v Čechách od zámku do Děkanského kostela Povýšení sv.Kříže, cenné ukázky barokní architektury, vzbuzuje v celé řadě návštěvníků nadšení. Právě proto věnujeme otevírání Růžové zahrady velkou pozornost. V rámci akce čeká na návštěvníky bohatý program. Kdo by se k nám chtěl přijet podívat, nemusí pouze autem, dojet se k nám dá z Prahy za hodinu a půl rychlíkem nebo lodí, která kotví přímo pod skálou, na které zámek leží," dodává Iveta Krupičková.

Roku 1881 byly na zámku vysázeny růže, a postupně se vžilo dnešní pojmenování Růžová zahrada. Terasové zahrady na jižní straně zámeckého areálu patří mezi nejatraktivnější partie areálu děčínského zámku. Současná podoba je dílem 19. století, kdy na jednotlivých úrovních postupně vznikaly vytápěné skleníky, ve kterých se pěstovaly tropické rostliny. Zdejší zahradnictví dosáhlo brzy mezinárodní proslulosti. Děčín byl například prvním místem na území dnešní České republiky, kde se úspěšně pěstovaly banány. Své největší slávy dosáhly skleníky za působení zahradníka Františka Jossta, který byl zejména mimořádným znalcem orchidejí. Jeho děčínská sbírka patřila mezi nejproslulejší v celé monarchii. Jako jednomu z prvních v Evropě se mu podařilo přivést ke květu Viktorii královskou, největší leknín světa.

Zámek má celoročně otevřené dvě prohlídkové trasy – „Zlatá léta děčínského zámku“ a „Návštěva u knížete Františka Thuna“. Od dubna do října je přístupný ještě třetí okruh „Barokní perly zámku“ a prohlídka s Černým rytířem určená především pro rodiny s dětmi. Tato prohlídka je součástí projektu „Otevřete 13. komnatu“, zámek Děčín zde spolupracuje s dalšími 9 hrady a zámky. Během školních prázdnin je v nabídce ještě prohlídka „Za tajemstvím zámeckých dětí“, určena pro nejmenší děti. Dlouhodobým záměrem je navázat na historii zámku, který byl vždy centrem společenského a kulturního života regionu. Donedávna byl význam zámku v Děčíně opomíjen, a to vzhledem k tomu, že zámek po léta sloužil několika vojenským armádám, a tudíž byl veřejnosti nepřístupný. Nutno ale říci, že za poslední dobu nabývá opět na svém významu mezi českými kulturními památkami. Již dnes, s počtem přes padesát tisíc návštěvníků za rok, patří mezi nejnavštěvovanější památky Ústeckého kraje. Vedení zámku vynakládá veliké úsilí na obnovu expozic a je nesmírně aktivní.

V roce 1932 museli Thunové z finančních důvodů prodat zámek československému státu, který jej nechal adaptovat na kasárna. Postupně se v jeho zdech vystřídala československá, německá, znovu československá a v letech 1968–1991 sovětská armáda. V roce 1991 získalo zámek do svého majetku město Děčín a začala postupná rekonstrukce zchátralého objektu. Vzhledem k pohnutému osudu zámku dalo hodně práce, aby vešel opět do povědomí turistů a milovníků památek. Zámek pořádá i jednorázové akce, jako například současnou výstavu Fenomén IGRÁČEK, masopust nebo Historický májový trh, kterého se každoročně účastní na 10.000 návštěvníků. Na zámku se během roku koná i mnoho koncertů a divadelních představení.

Zámek Děčín a jeho součastná podoba je dílem hraběcího rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628–1932. Thunové pocházeli původně z jižních Tyrol a postupně se vypracovali mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady. Např. Lev Thun působil v 19. století jako ministr kultu a vyučování, jeho synovec Franz Thun zastával dvakrát (1889–1896 a 1911–1915) funkci místodržitele v Čechách a v letech 1898–1899 se stal dokonce předsedou rakouské (tzv. Předlitavské) vlády a současně i ministrem vnitra. Za své zásluhy byl roku 1911 povýšen do knížecího stavu. Rod Thunů, původní majitelé zámku, udržoval kontakty s mnoha předními vědci či umělci – Josefem Dobrovským, Františkem Palackým, malířskou rodinou Mánesů atd. Zřejmě nejznámějším návštěvníkem zámku byl hudební skladatel Fryderyk Chopin. Trvalou vzpomínkou na jeho pobyt zůstává valčík As-dur, op. 34, č. 1, zvaný Děčínský, který zde Chopin poprvé uvedl a poté věnoval komtese Josefině Thunové.

Zúčastněte se naší soutěže a vyhrajte rodinnou vstupenku a ubytování v zámeckém apartmá  hodnotě 2.500 Kč!