„Chceme mít dítě." Rozhodnete se s partnerem, partnerkou, manželem, manželkou. Přestanete používat antikoncepci a myslíte si, že za chvíli se dostaví výsledek. Ale ouha! Uplyne jeden rok, druhý a potomek stále nikde. Navštívíte tedy specialistu, projdete s partnerem vyšetřeními a specialista vám sdělí verdikt: „Podle výsledků máte bez asistované reprodukce malou nebo téměř žádnou šanci na početí potomka." Nezapomene vás ale uklidnit: „V dnešní době je to celkem normální.

Neplodných párů přibývá, ale věda jde mílovými kroky kupředu, takže existuje šance, že s pomocí asistované reprodukce se potomka dočkáte. Nic vám nebrání okamžitě začít."

Tak takhle to probíhá už několik let. Překážky, které brání v podstoupení metod asistované reprodukce jsou většinou zdravotního nebo finančního charakteru. Od jara příštího roku by ovšem mohla nastat úplně jiná situace. Možnost využít metod asistované reprodukce by některým párům mohl zakazovat sám zákon. V Parlamentu ČR již totiž bylo ukončeno první čtení vládního návrhu zákona o zdravotní péči, kde díl 2, § 40 až § 44 se zabývá zásahy do reprodukčních schopností.

A co je tou novinkou v zákoně, která určí, kdo má právní nárok na podstoupení těchto metod a šanci na potomka a kdo, ne? § 41 tohoto zákona nově označuje všechny muže – tedy nejen anonymní dárce - podstupující asistovanou reprodukci jako „dárce" ( i když vlastně „darují" spermie svojí manželce či partnerce se kterou, po své vlastní úvaze, chtějí mít dítě) a všechny ženy – tedy nejen anonymní dárkyně - jako „dárkyně" (i když „darují" vajíčka samy sobě). Zároveň tedy tyto ženy mohou být i „příjemkyněmi". Přestáváte se v tom orientovat?

Možná, že přesně to byl záměr, trošičku zmást nás, laickou veřejnost, třeba proto, aby nás ukolébalo přesvědčení, že ti, co zákony vytváří, tomu určitě rozumí nebo jim jen vypadlo slovíčko, které se, dle sdělení poslanců, dá vyřešit vyhláškou. Ale proč to měnit vyhláškou, když samotný zákon ještě nebyl schválen a dají se tedy  udělat změn přímo v něm?

Posuďte sami některá kriteria:

- dárci musí být mladší 40 let

- negativní genetické vyšetření s normálním výsledkem karyotypu

- negativní sérologické testy na  hepatitis B, C, syphylis (mohou být

pozitivní i mnoho let po vyléčení)

- negativní test na HIV (ve zkumavce je dnes už možné minimalizovat

riziko přenosu této nemoci na budoucí  matku)

Co to bude tedy znamenat v praxi? Všichni, kteří budou chtít podstoupit asistovanou reprodukci, budou muset tato drahá vyšetření absolvovat (dle sdělení lékařů se bude jednat o částku od 5 000 do 30 000 Kč, kterou ze zákona bude muset sice zaplatit zdravotní pojišťovna, ale jak dlouho?). Pokud některá kriteria jeden z manželů nebo partnerů nesplní, nebude mít ze zákona nárok na podstoupení metod asistované reprodukce se svými zárodečnými buňkami. Druhý partner tedy bude postaven před rozhodnutí, zda si najít jiného partnera a doufat, že ten bude podmínky splňovat nebo si zvolit bezdětnost a zůstat se stávajícím partnerem. Další možností je použít zárodečné buňky anonymního – cizího – dárce. Ale proč bychom to měli dělat? Jenom proto, že jednomu z partnerů už bylo 40 let nebo snad proto, že se u někoho v jeho rodině vyskytuje např. cukrovka nebo cystická fibróza? Je naprosto zřejmé, že tento návrh potírá smysl metod asistované reprodukce. Tzn. pomoci párům, které mají problém s početím.

My, kterých se tato situace bezprostředně týká, jsme se proto rozhodly sepsat petici, která usiluje o přesné stanovení kriterií dárců – anonymních a „dárců" – manželských či partnerských dvojic. Chcete se také zapojit? Apelujte na poslance za váš kraj, rozpoutejte diskusi na toto téma, napište.

(Máte téma, které chcete zveřejnit Pod lupou? Zašlete na info@babinet.cz Stanoviska zde uvedená nemusí vyjadřovat názor Babinet.cz)