Mozek Františka Palackého, který byl ukrytý ve stěně slavnostní síně Panteonu Historické budovy Národního muzea téměř šedesát let, se kvůli rekonstrukci budovy na čas stěhuje do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici. Jaký bude jeho další osud? Má být pohřben společně s tělem Otce národa v rodinné hrobce v Lobkovicích nebo se má po dokončení rekonstrukce Historické budovy Národního muzea vrátit zpět na symbolické místo do Panteonu? Národní muzeum by rádo znalo názor veřejnosti.

V pátek 15. května 2015 převezlo Národní muzeum mozek Františka Palackého z Panteonu Historické budovy Národního muzea do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici, kde jeden z nejpřednějších představitelů českého politického života 19. století několik let žil a také zemřel. V těchto prostorách spravuje Národní muzeum unikátní expozici, která ukazuje původní zařízení bytu včetně ložnice historika Františka Palackého. Zde bude preparát uložen ve speciální schráně po dobu rozsáhlé rekonstrukce Historické budovy Národního muzea.

„Do rozhodování o tom, jak naložit s mozkem takto výrazné osobnosti našich dějin, bychom rádi zapojili i českou veřejnost. Již nyní víme, že se názory lidí liší. Jedni jsou pro uchování tohoto unikátního preparátu pro další generace a jeho vrácení zpět na symbolické místo v Panteonu Historické budovy Národního muzea, jiní se přiklánějí k uložení mozku společně s tělem slavného učence do rodinné hrobky. Vyhlášením speciální ankety na zpravodajském portálu Národního muzea Muzeum 3000 chceme mezi lidmi rozpoutat diskuzi nejen o osudu Palackého mozku, ale i o významu tohoto slavného učence,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Otec národa František Palacký

František Palacký (1798-1876) patří dodnes mezi nejznámější české historiky a nejpřednější postavy českého politického života 19. století. Jeho rozsáhlé Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě představují jednu z nejvýznamnějších českých historických prací.

Svou významnou roli sehrál František Palacký i v začátcích Národního muzea. Jeho organizační schopnosti, rozhled, pracovitost a ušlechtilé osobní vlastnosti mu získaly vůdčí postavení mezi představiteli českého národního hnutí i úctu u šlechtických představitelů muzea. Velký význam pro muzeum i veškerý vědecký život v Čechách mělo založení dodnes vydávaného prvního vědeckého českého Časopisu Národního muzea (1827) a založení Matice české (1831), která se zasloužila o vydání základních prací české vědy a literatury. Za své zásluhy je označován jako Otec národa.

Pohřbu Františka Palackého se zúčastnily desetitisíce lidí!

František Palacký zemřel 26. května 1876. Jeho smrt, jakkoliv ji mohl předznamenat vysoký věk a v posledních měsících jeho života i nepříliš dobrý zdravotní stav, se bolestně dotkla široké veřejnosti v Českých zemích. Nekrology se objevily v nesčetném množství tiskovin, které u nás v té době vycházely. Pohřeb Františka Palackého se stal akcí celonárodního významu, které se masově účastnily desetitisíce lidí a na kterou se sjížděli zástupci spolků a místních samospráv z celé země. Balzamované tělo Františka Palackého bylo před tím, než začal samotný pohřeb, vystaveno od 28. do 30. května 1876 ve Staroměstské radnici. Podle tisku se jen 29. května u rakve vystřídalo 40 000 osob! Pohřeb proběhl 31. května 1876 a jeho atmosféra a emocionální naladění všech přihlížejících byly něčím do té doby nevídaným. Pohřební průvod prošel velkolepě vyzdobenou Prahou a směřoval do Lobkovic, kde bylo tělo Palackého uloženo do rodinné hrobky. Téměř 300 smutečních stužek z pohřebních věnců přenechala rodina Národnímu muzeu jako artefakt připomínající tento významný den.

O uchování mozku Františka Palackého rozhodla v roce 1876 kulturní a politická elita národa

Myšlenka, že by se měl Palackého mozek po jeho smrti z pietních důvodů uchovat, vzešla pravděpodobně z okruhu jeho přátel z prostředí muzea nebo Akademie, tedy z okruhu kulturní a politické elity národa. Uchovat tu část Palackého těla, ve které de facto „vznikla“ myšlenka vytvářet český národ prostřednictvím psaní jeho dějin, se tak může jevit jako akt, který měl symbolicky spojit zesnulého Palackého se současností a budoucností celého národa. O symbolickém významu Palackého těla svědčí i skutečnost, že kromě obvyklé posmrtné masky mu byl sejmut i odlitek ruky, protože se jednalo o ruku „která psala dějiny českého národa“. Samotná pitva Palackého hlavy proběhla v noci před slavným pohřbem. Při ní byl vyjmut mozek, který byl ihned po pohřbu odevzdán muzeu a vydán k chemicko-fyziologickému zkoumání.

Do Panteonu Historické budovy Národního muzea byl mozek uložen v roce 1958

V roce 1899 rozhodovala speciálně zřízená komise, zda vyhovět žádosti profesora J. V. Rohona a zapůjčit mozek k vědeckému bádání, nebo jej ponechat pouze k pietním účelům. I vzhledem k tomu, že byl rodinou dán souhlas, bylo profesoru Rohonovi vyhověno preparát dále zkoumat. Po dlouhá léta se pak s preparátem nic nedělo a tento stav trval až do 30. srpna 1958. Ten den se v Panteonu sešli tehdejší ředitel Národního muzea Vladimír Denkstein, jeho náměstek Karel Tuček a přednostka historicko-archeologického oddělení Zoroslava Drobná. Za jejich přítomnosti byl preparát mozku ve válcové skleněné nádobě s fixační tekutinou z glycerolu a 5% formaldehydu uschován do černě mořené dřevěné skříňky a vložen do stěny Panteonu.

 

Více informací na www.nm.cz a www.muzeum3000.cz.