K tomuto článku mě svým zamyšlením inspirovala Jitka Lenková (redaktorka a autorka mnoha článků na Babinetu).

Zamyšlení Jitky Lenkové nad mužským světem:

Mužský svět mi přijde pohodlnější a jednodušší, neřeší spoustu věcí, které řeší ženy pořád a proč vlastně?

Mně se třeba líbí na mužích, že donekonečna neroznípávají vztahy - řeknou, von je magor, dál o tom neuvažujou a klidně s ním jdou příště na pivo zase. Také třeba jejich oblečení a obuv je výrazně pohodlnější než ženská už tím, jak je vyrobena navržena - chlap by prostě nevydržel v něčem, co ho škrtí, kouše, tlačí, nebo dokonce udělá puchýř! A tak je to se spoustou dalších věcí.

Vyjdeme-li z předpokladu, že mužský svět je jednodušší, jsou z toho důvodu i muži šťastnější, protože mají všechno přehlednější?

Na základě veřejně známých vědeckých poznatků, které se zabývají rozdílností mezi mužem a ženou, jsem se pokusila odpovědět na otázky Jitky Lenkové.

Je mužský svět jednodušší?

Protože muži vztahy neřeší, jelikož je nezajímají pocity nebo potřeby ostatních členů mužské smečky. V mužském světě platí jiná hierarchie hodnot, ostatní respektují silnějšího a schopnějšího. Souboj ukáže, kdo je silnější a kdo koho má respektovat, proto muži řeší své rozpory často rvačkou. Ti mírumilovnější skleničkou. Pod vlivem alkoholové euforie se poplácají po ramenech, nebo pokecají o fotbale a zase jsou velcí kamarádi. Jenomže rvačka ani sklenička problémy neřeší. Pouze po dobu opilosti odsune problém do pozadí a rvačka ukáže jen, kdo je silnější a nevraživost mezi soupeři trvá dál. Takže na první pohled mužská soudržnost z bližšího pohledu ukáže, že mužský svět se zdá jednodušší a soudržnější jenom proto, že neřeší podstatu problémů, pouze je odsouvá do pozadí. Nevyřešené problémy se hromadí a vytváří napětí, které právě pak vyvrcholí v menším měřítku rvačkou ve větším měřítku válkou.

Vnější obraz mužského světa ukazuje sice pohodové vztahy, ale pod pokličkou bublá agresivní pára, která každou chvílí hrozí výbuchem. A naopak vnější obraz ženského /věčně něco řešícího/ světa, který se zdá být rozhádaný a nepřátelský, skrývá pod pokličkou snahu o vzájemné porozumění a ohleduplnost k potřebám i pocitům druhých. a b

Ženy si chtějí své problémy vysvětlit, vyřešit, vzájemně se pochopit a najít tak společnou řeč, čímž utužují vztahy.

Matka příroda jim totiž dala do výbavy jako přirozenou vlastnost budování dobrých vztahů. Spolupráce, vstřícnost, soucit, pochopení potřeb a pocitů druhých je doménou něžného mírumilovného pohlaví. Vždyť bez těchto vlastností se neobejde žádná dobrá matka. Samozřejmě existují i výjimky, stejně tak jako existují špatné matky. Jedna hysterka v kolektivu dokáže svými intriky rozházet celý kolektiv.

Na rozdíl od žen muži zaujati svým loveckým posláním jsou soustředěni sami na sebe, neboť jejich úkolem je především dokázat všem své lovecké schopnosti, čili obstát v konkurenci mužské smečky. Jejich život je věčný boj – soutěž. Proto neřeší pocity a potřeby druhých, nemohou se přeci v soutěži ohlížet na potřeby či pocity svých soupeřů. Jejich svět je přímý - buď boj anebo přátelství, proto také nemají ženský senzor pro přijímání mimoslovních signálů: tónu hlasu, výrazu obličeje, gestikulace apod.

Muži si tudíž nepřipouští si “přehnané“ mateřské starosti, což se dokazuje jejich přístup k péči o dítě. Zatímco matku zajímá, co její potomek přes den prožil ve škole, jak se cítí a dbá pečlivě o jeho zdraví i čistotu, muže zajímá, potomkova výkonnost a jeho hračky. Otcovská péče vychází z mužské logiky, že dítě se potřebuje: najíst, napít, hrát si a spát.

Zatímco žena je ve střehu a neustále při domácích pracích kontroluje hrající si dítě, aby se nezranilo, nebo nezpůsobilo nějakou jinou “apokalypsu“, muž tento problém dopředu neřeší. Pokud ho hračky dítěte nezajímají, čte si noviny a nechá potomka obklopeného hračkami “svobodnému podnikání“, protože svoboda je pro lovce velice důležitá.

Zatímco žena stačí při péči o dítě uvařit, uklidit, vyžehlit, vyprat, muž nechá dítě i byt na pospas osudu a věnuje svým zájmům, které přeruší jen v případě, aby uspokojil jím uznávané potřeby dítěte: hlad, žízeň a spánek. Péče o dítě mu pak přijde jako pohoda a nechápe, z čeho jsou ženy unavené. Že dítě má přesnídávku až za ušima a byt vypadá, jako by jím prolétla větrná smršť, je nepodstatný detail. Přežilo dítě jeho péči? Přežilo! Tak co ženy pořád řeší?

Samozřejmě pojetí otcovské péče je myšleno obecně, existují případy, kdy péče otce je mnohem lepší než péče matky.

Jsou tedy muži opravdu šťastnější než ženy?

Z ženského pohledu je mužský svět jednodušší a muži jsou tudíž šťastnější, protože si nepřipouští tolik starostí o své blízké a přátele jako ženy. Jenomže jim tento životní postoj přijde normální, takže ho necítí jako něco výjimečného, tudíž šťastnějšího.

A tak jako si ženy komplikují život starostmi o své blízké, komplikují si muži život svou ješitností, která je žene k věčné soutěživosti a dokazování si svých schopností. Díky tomu jsou ochotní obětovat i své zdraví, protože přepínají své síly. Nechají se vyhecovat k nesmyslným činům, jen aby sobě i ostatním dokázali: Já na to mám. Zrovna tak jako ženy dokáží trpět pro krásu, dokáží muži dokáží trpět pro svou ješitnost. Trápí kvůli malichernostem. Dokáže je rozhodit každý drobný neúspěch.

Zatímco ženy si přiznají svou slabost, muži se jí snaží zakrýt a jsou kvůli tomu ochotni spáchat nadlidské činy.

Takže šťastnější rozhodně nejsou, vždyť je dokáže pěkně rozčílit či otrávit prohra jejich oblíbeného týmu, zatímco ženy nechává taková prkotina chladnými.

Následky otcovské péče o děti můžete vidět na fotkách

Druhý díl článku naleznete ZDE