Je to poprvé, co mám možnost zůčastnit se filmového šílenství v Karlových Varech. Možná se vám toto označení zdá být nadnešené, ale rozhodně není. Můj příchod byl ve znamení poklidu, ale to jenom do chvíle, než se mi do rukou dostal katalog uváděných filmů. Předem se dobrovolně přiznávám, že jsem opravdový filmový fanda. Po prvním shlédnutí katalogu jsem si vybrala pouze dva filmy na první festivalový den. Při druhém, podrobnějším shlédnutí to bylo dalších pět filmů. Tím jsem si v podstatě uděla celodenní program na pátek.

Ve Varech jsem ještě nikdy nebyla a tak jsem se těšila na procházku lázeňskou kolonádou a popíjení místních pramenů. Ale zdá se, že tohle vše budu muset absolvovat pouze cestou z jednoho kina do dalšího. Filmové šílenství mě ovládlo téměř okamžitě. Ale nejsem sama. Ještě včera se zdálo, že průběh festivalu bude zcela poklidný, ale již dnes ráno tomu bylo jinak. V okolí Thermalu se pohybuje stále více mladých lidí s batohy, kteří se okamžitě řadí do front před pokladny. Každý druhý člověk se tady prochází s katalogem v ruce. Začínají se vést debaty o filmech, hercích, tvůrcích, osobnostech, které na festival přijedou...

Do oficiálního zahájení zbývá ještě několik hodin, což je ovšem znát pouze podle toho, že se teprve teď připravuje červený koberec, kterým na festivalovou půdu vkročí první oficiální hosté.V tiskovém oddělení je také zdánlivý klid, i když i tady už usedlo několik novinářů, kteří se stejně jako já pokoušejí zachytit amtosféru před zahájením.

Poklidným dojmem působí snad jen místní lidé a lázeňští hosté, kteří si dále žijí svým životem. I přesto si myslím, že i oni jsou mírně napjatí tím, koho uvidí při filmové kočárové jízdě městem. Já si ji nechám ujít, i když je mi to opravdu líto. Zlákal mě totiž příběh vesnického chlapce Guei, který svým životním příběhem odehrávajícím se v Pekingu roztočí mé festivalové minuty.