Autor: Ďábel sám
Otázka skonu
Možná se zítra proměním v prach
možná, že zítra zetleju v zemi
stavím se čelem, nemaje strach
ač ve mně smutek pomalu pění.
Čekání na zázrak co život změní
je jenom ztráta daného času
ještě než tělo ulehne k zemi
čekáme na dotek božího hlasu.
Nikdo z nás neví čím zítra budeme
nikdo z nás nezná soukolí osudu
ačkoliv sny své po léta kujeme
hledáme bohatství, zdraví, pohodu.
Každému z nás cosi je dáno
každému z nás přiznán je čas
buď to stihneme, pak bude nám přáno
nebo nám život přerazí vaz.
Zbožnost není pradarem přírody
zbožnost nám byla dána
někdy je pocitem víry a výchovy,
která v nás roste či strádá.
Denně se peru se stejným pocitem
denně mě na prsou svírá
kdepak se po smrti ocitneme
kampak se duše odebírá?
Vrátí se zpět do původu zdroje
nebo se rozplyne v temnotě
budeme součástí rozkladu hnoje
nebo snad znovu v životě?
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.