Kvalita potraviny je pro zákazníka tou vůbec nejdůležitější volbou při jejím výběru. A pokud je produkt chráněn obalem, přes který nepozná, zdali dostane přesně to, co si kupuje, vypomůže mu při rozhodování takzvané značení kvality. Čeští spotřebitelé však této pomůcce příliš mnoho času v minulosti nevěnovali. Změnila se situace?

Poslední průzkumy tvrdí, že ano. Vedle známého označení „Klasa“ (které má v povědomí zhruba 91 % spotřebitelů, avšak při samotném výběru potravin na označení kvality hledí „pouze“ 37 %) se nyní dostává do popředí zájmů nakupujících také Evropský systém značení potravin, který v sobě zahrnuje Chráněné zeměpisné označení (z jakého regionu či země produkt pochází), Chráněné označení původu (vlastnosti produktu, dány výhradně lokalitou, ze které pochází – např. Český kmín, Žatecký chmel apod.) a Zaručená tradiční specialita (garantuje výrobu tradičního produktu po dobu více jak 25 let – např. Lovecký salám apod.). Tato nová kampaň by měla zákazníkům pomoci při orientaci ve výběru potravin s tímto označením a zároveň jim stoprocentně garantovat kvalitu produktů a také to, že tyto produkty splnily veškerá přísná opatření a garance kvality, které potvrdily jejich jedinečnost. Kampaň slaví zatím u spotřebitelů úspěch a podle průzkumů stoupl zájem o ni během několika málo měsíců zhruba o 4 %. U některých cílových skupin dokonce až o 9 % - v tomto případě u skupiny „muži 20+“. Průzkum také uvedl, že většina respondentů zná značky kvality především z obalů potravin (91 %) a z televizních reklam (42 %).

Mezi produkty, které se pyšní novým evropským označením kvality patří například Olomoucké tvarůžky, Máriánskolázeňské oplatky, Třeboňský kapr, Jihočeská niva, Nošovické kysané zelí, Špekáčky, Karlovarský suchar, Karlovarské trojhránky a mnoho dalších. Jedná se zkrátka o produkty, které svou chutí a ingrediencemi charakterizují lokalitu svého původu a výroby.

Za vznikem označení Kvalitního evropského výrobku (financovaným z prostředků EU a ČR) stojí Ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond a Potravinářská komora České republiky. Právě ta vydala pod svým portálem Svět potravin test margarínů běžně dostupných v našich obchodech. Analýzy provedl Ústav konzervace potravin VŠCHT v Praze. Test vyhrála Flora díky obsahu nasycených mastných kyselin a vysoké přítomnosti omega 3 a 6 mastných kyselin. Na posledním místě skončil margarín společnosti Euroshopper.

Zajímavosti o margarínu:

• Vznik ve druhé polovině 19. století
• Při výběru kontrolujte především hodnotu obsahu nasycených mastných kyselin, který by měl být co nejnižší
• Naopak hodnoty polynenasycených mastných kyselin (Omega-3 a Omega-6) by měly být co nejvyšší, neboť jsou zdraví prospěšné
• Obsah tuku do 41 % = nízkotučný margarín; 41 % - 60 % = se sníženým obsahem tuku