Duše a život

Když pocit mám že sama jsem, s duší starou jak sám svět,
toužím najít cestu svou, plnou trní, kamení a bolavou,
padám k zemi zas a zas, a v hlavě zní mi ten hlas, který opakuje...
stále dokola, těch pár kouzelných vět.

Život je dar, je třeba jej žít, bohatství je láska,
nauč se z poháru jí pít.
Láska je jak oceán, vynese tě na vlně... také se můžeš utopit.
Umění chtít dát, a nic za to nečekat...
Vnímat vítr, jeho pohlazení po tváři,
sledovat západ slunce, jak poslední paprsky zazáří

Vše  je pomíjivé, jak život sám... proto nemeškejme, žijme a nechme žít
a v duši najdeme mír a klid.