Zapomeň
Stavíme chrámy
v pusté krajině nevědomí
útěchu nacházíme
na pláních
V zrcadle času
milosrdná lež
nevidíš, krásná je víc
nežli chceš
Ve světle
umírajících zítřků
sázíme na minulost
a tiše hýčkáme dětský sen
Lapeni v kole
vlastních iluzí
nestačí nám dech
ani na poslední den
V dlaní pálí
jediná zbylá slza
kterou jsme vyplakali
za ztracené hračky
Jsme dospělí
a známe každou odpověď
a že jsme nechtěli?
a kdo to říkal – leť?
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.