Jen odkvetlý zlatobýl
Ta noc mi přinesla znamení
zase rozechvěle hledám
co možná není a nikdy nebylo
nacházím jen odkvetlý zlatobýl
v údolí co ztratilo své jméno
ještě voní v nejasných siluetách
v záblescích vteřin němé minulosti
krystalky radosti podivně mrazivé
zahřívám horečným dechem
když bloudím v nebezpečných končinách
své otázky jsem chtěla schovat do dlaní
pro tajemné procitnutí příště
v období dešťů protekly čarami osudu
zašlapané do stop jakýchsi přeludů
nedočkají se odpovědí
zachránila jsem jen víru
v nekonečno přání
v zázraky splnění
minulost v náručí Hadonoše
pozvolna zhasíná
jako ty kvítky zlatobýlu
Cebalrai však září víc a víc
má oči které znám
nepatrný úsměv skrývající bolest
a stesk po zlatém údolí
znamení nelžou stačí dívat se pozorně
číst v hlubinách vesmíru
naslouchat srdcem i když přestává bít
pak uslyšíš záhadné hlasy
- anebo píseň ?
že jednou
znovu rozkvete...
.....
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.