Párek – dvě nožky lahodné uzeniny, která patří mezi hojně konzumované potraviny po celém světě. Aby také ne, vždyť jde vlastně o průkopníka rychlého občerstvení, které dnes hlavně v západních zemích tvoří značnou část jídelníčku. Mezi hamburgery a přesmaženými polotovary má však párek přeci jen jiné postavení. Mluvíme-li totiž o párku v pravém smyslu slova, jde o prvotřídní lahůdku, kterou svého času nepohrdli ani na císařském dvoře.

Kde se vzal?

Historie párku se údajně začala psát už někdy v průběhu 15. století v Německu, a to konkrétně ve Frankfurtu nad Mohanem, odkud se až po třech staletích dostal do Vídně (odtud nejznámější druh párku – vídeňský) a z Rakouska už neměl dalekou cestu na české území. Zde se „zabydlel“ na počátku 20. století, když s jeho výrobou začaly Satrapovy výrobny ve Studené a Kostelci u Jihlavy. Párek si zde, stejně jako ve své domovině, získal okamžitou oblibu a stal se pevnou součástí našich jídelníčků.

Párek po česku

Právě ve Studené a Kostelci se výroba kvalitních párků a později i dalších uzenin zachovala dodnes. Chceme-li tedy mluvit o tradiční české výrobě této pochoutky, pak se bezpochyby bude týkat hlavně Kosteleckých párků, které jsou na dnešní trh dodávány pod značkou Kostelecké uzeniny. I přesto, že jejich sortiment zahrnuje spoustu dalších uzenářských a masných produktů, na výrobě párků si zde s ohledem na tradici dávají obzvláště záležet a považují je za svou vlajkovou loď. Ostatně párek se objevuje i v jejich logu. Jako jediný český výrobce také vybrané párky stále prodává v klasických konzervách, jak je pamatujeme z dřívějších dob. Tepelně zpracované nožičky párků jsou konzervovány v nálevu, v němž se před konzumací mohou ohřát. Jejich obliba ani po letech neopadla a tento párek, který prošel „dvakrát ohněm“, je stále vítanou pochoutkou.

Párek dříve a dnes

Dnes existují na trhu desítky druhů párků či jim příbuzných klobás. Chuťové rozdíly jsou dány kořenící směsí, jejíž složení je pro každý druh trochu jiné, druhem a množstvím masa, jež je k jejich výrobě použito a v neposlední řadě i střívkem. Ty nejkvalitnější se vyrábí v přírodním skopovém. Podle jednoho z německých průzkumů je pro konzumenty dokonce „křupnutí“ střívka při kousnutí jedním z nejdůležitějších faktorů vypovídajícím o kvalitě párku. A daleko od pravdy rozhodně nejsou. Toho správného křupnutí lze totiž docílit použitím velmi kvalitních přírodních střívek. Důležitý je také způsob přípravy. Ohřívat dobré párky v mikrovlnce je z tohoto pohledu hřích. V případě přírodních skopových střívek to vlastně ani nejde. Ideální je ohřát je klasicky ve vodě (při cca 80 °C) a nenechávat je v ní déle než několik minut, případně ještě lépe v páře.

Dříve, v dobách ne zase až tak dávno minulých, se i „obyčejný“ párek servíroval jako pochoutka, která s lácí rozhodně neměla nic společného. A cena párku je rozhodující i dnes – trh je totiž zaplavován levnými náhražkami, které se originálu v pravém slova smyslu podobají jen svým tvarem. Párek z kvalitních surovin prostě něco stojí. Proto, pokud si chcete skutečně pochutnat, dejte si při jeho nákupu záležet a od podezřele levných produktů dejte radši ruce pryč. Nejlepším indikátorem kvality je chuť každého z nás.  A nezapomínejte také na vůni. Kvalitní a dobrý párek by neměl nést jakékoli stopy zápachu.

Schválně, zkuste zajít do obchodu, vyberte kvalitní a voňavé párky, správně je ohřejte a naservírujte s plnou parádou rodině nebo partnerovi k večeři, pokud jste vybírali dobře, smlsnete si na nich a zjistíte, jak to se zatracovanými a podceňovanými párky máte vy.