Gabriela Demeterová - Carl Stamitz

Dva bravurní violové koncerty a dvě koncertantní symfonie Českého autora Carla Stamize v podání houslové virtuozky Gabriely Demeterové jsou vývozním artiklem, který by neměl zůstat bez povšimnutí.

V osmnáctém století pod náručím rakouskouherské monarchie česká hudba nedokázala na našem území prožívat plný rozkvět, přestože se v ní objevovaly nejen zahraniční vlivy, ale více se uplatňovala i česká lidová píseň. Skladatelé i hudebníci odcházely často do zahraničí, aby více uplatnily svůj talent a rovněž zlepšili své postavení. Jedním z nejslavnějších se stal Jan Václav Stamitz (1717 – 1757), který proslul jako hlavní představitel tzv. Manheimské školy. V německém městě sestavil výrazně širší orchestr než bylo v jeho době zvykem a nebál se uplatnit rozsáhlejší instrumentaci a tematicky kontrastní hudbu. Jeho působení a hudební prostředí, ve kterém vyrůstal, ovlivnily i jeho nejstaršího syna – Carla Stamitze(1745 – 1801). Ten přes krátký životní osud jeho otce si nacházel cestu k hudbě a stal se ozdobou dvorů evropských měst. Uznání a obdiv ukázalo i v jeho životě svou vrtkavou tvář a skladatel se musel potýkat s existen?ními obtížemi než získal uplatnění jako kapelník a užitel hudby. Po vzoru hudební školy svého otce zanechal za sebou vybroušená a stylově čistá díla, z nichž největší proslulosti dosáhly koncertantní symfonie a koncerty pro housle a violu. Tedy nástroje, které brilantně ovládal.

Gabriela Demeterová je přední českou houslistkou, která podobně jako Carl Stamitz vládne houslím i viole. Soustředí se především na barokní hudbu, již hraje s houslemi v nižším ladění, svůj prostor však věnuje i hudbě klasického období. S Norbertem Hellerem spolupracuje na projektu natočení celého kompletu sonát W.A. Mozarta pro klavír a housle, z nichž je již část realizována a do její diskografie patří i dílo Carla Stamitze. U nakladatelství Supraphon již vydala houslová a violová dueta op.1 a rozhodla se upozornit na dílo tohoto trochu opomíjeného českého skladatele již podruhé.

CD obsahuje Koncert D dur a Koncert A dur pro violu a orchestr a Koncertantní symfonii D dur pro housle a violu a C dur pro dvě violy a orchestr. Ve spolupráci s Collegiem českých filharmoniků za řízení Ondřeje Vrabce tak přináší Gabriela Demeterová možnost uslyšet hned její vícenásobnou interpretaci. Možnost zahrát na albu jak houslový, tak violový part přináší pro interpreta osobitou možnost uchopit skladbu po svém a maximálně ovlivnit celkový výraz. Durové tóniny i jejich výběr naznačují radostnou hudbu plnou oslnivých tónů. Brilantní Stamitzovy koncerty, především pak koncert D dur ukazuje jak technickou obtížnost pro interpreta, tak melodickou vyspělost a přesnou intstrumentaci. Důsledně periodické odlišení vět s rychlou a pomalou fází, volným přednesem i taneční hravostí je violistkou a houslistkou v jedné osobě stejně přesvědčivč interpretováno. Demeterová dokazuje, že hudební klasicismus uspokojuje a uklidňuje posluchače nejen s poslechem nejproslulejších skladatelů. Hudební perly, jakými jsou Stamitzova díla jsou mezi odborníky známy, zřídka se však dostanou k posluchačům. Smyčcovou vytříbenost koncertů na CD doplňují v symfoniích další sólové nástroje a zvyšují celkovou barevnost díla i samotného období. Celkový výběr a vyzrálá hra Gabriely Demeterové představuje přirozenou a krásnou hudbu, která by měla být součástí nejen domácích CD, ale i domácí lékárny.

Čím Vás přitahuje dílo Carla Stamitze?

Carl Stamitz má dar geniality u některých svých kompozic a mohou smůle konkurovat některým Mozartovým. Kompoziční rozdílnost je zřetelná i u tohoto CD. Konkrétně jeho světově slavný violový koncert D dur, který hrají světové hvězdy jako Pinchas Zukerman a další. Na tom je právě nádherné, že je to náš Karel Stamic, protože je to geniální dílo, srovnatelné s Mozartovskými koncerty a v případě violy je ještě daleko těžší. V tom mne přitahuje, je to kvalitní autor a samozřejmě já jako Češka ráda nahrávám česká díla. I z marketingového hlediska je to pro Supraphon ve světě snazší prodat. To byl i důvod výběru jednoho autora. Já měla v hlavě představu i případných jiných kombinací, ale nemůžeme jen brát na zřetel samotnou hudbu, ale i skutečnost, že se CD potřebuje dostat k lidem a tedy prodat. Doufám, že zahraniční partneři budou potěšeni a CD bude mít pozitivní ohlas i ve světě. Ta hudba si to zaslouží.

Máte velkou zkušenost s Mozartovou hudbou a hudbu Stamitze jste právě s nejslavnějším klasickým autorem srovnávala. Jaké rozdíly můžeme v přístupu obou skladatelů nalézt?

Mozart nenapsal mnoho děl pro violu. Napsal koncertantní symfonii, kde violový part není zdaleka tak těžký, jako oba Stamitzovy koncerty na tomto CD. Právě houslová technika v případě violy je úžasná. Viola byla tehdy ještě doprovodný nástroj. On toto cliché nerespektoval a posunul violu do sólistického postavení a těžko se tomu dá konkurovat. Stamitzův přístup vyžaduje od hráče neskutečnou zručnost a ten, kdo to dokázal tehdy zahrát, musel být na skvělé úrovni. Autor to napsal pro sebe a je z díla slyšet, že byl výborným violistou. Musel být skutečným virtuozem, jinak to nemohl zahrát ani složit. U koncertu D dur jsou ty pověrčivé oktávové postupy – vyloženě konkurzní místo, to je něco v té době neobvyklého, co ani u Mozarta nenajdete. S tím přichází až Beethoven ve svých sonátách a houslovém koncertu. V tomto vidím naprosto průkopnický Stamitzův čin.

CARL STAMITZ

Koncertantní symfonie D dur pro housle, violu a orchestr

Koncertantní symfonie C dur pro housle, violu a orchestr

Koncert A dur pro violu a orchestr

Koncert D dur pro violu a orchestr

Gabriela Demeterová – housle, viola

Collegium českých filharmoniků

Dirigent Ondřej Vrabec

vydal Supraphon

Více informací a novinek z hudby najdete na www.mix.cz