Kocovina
Hledím na oblohu,
kam létat nemohu
a dumám o Bohu.
Hlavu mám v oblacích,
topím se v zázracích
a přistát nemohu.
Chtěla jsem pohodu,
dneska jdu do schodů
a svět se potácí.
Kocovina
Hledím na oblohu,
kam létat nemohu
a dumám o Bohu.
Hlavu mám v oblacích,
topím se v zázracích
a přistát nemohu.
Chtěla jsem pohodu,
dneska jdu do schodů
a svět se potácí.
„Babí, můžu jít k Vám nahoru?“ ozval se dětský hlásek pod schodištěm. „Tak jen pojď“, odpověděl mu ženský hlas s potěšením a zjevnou radostí....
Autor : Lucie Absolonová Máma Náš čas je pouhopouhé prozatím Tvůj smutek může zahnat objetím Anděl, jenž suší tvoje slzy On ví, že je...
Autor: Václava Eiblová Objetí Spočinout v objetí na chvíli, Objetí přítele pevné, chápající Mohu věřit, mohu doufat ...
Autor: Karel Koura Máj Na rozkvetlém paloučku ztichly včelí hlásky v zapadajícím sluníčku usnuly sedmikrásky ...
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.