Dáda se ptá:

Prý jsem docela pohledná, se seznamováním nemám žádné problémy, mám přítele již 7 let a i když po tak dlouhé době to již není žádná zamilovanost, stále se přitahujeme. Většině jeho kamarádů se dost líbím, i holky v okolí jsou přesvědčené, že bych mohla mít koho chci a že jsem hezká a vyrovnaná. Ale jak už to bývá, zdání klame, strašně málo si věřím, mrzí to mě a myslím, že i mého přítele. Co s tím?

Dle mého názoru nemáte žádný problém. Jste možná trošku zakřinutá žena, ale očividně je to jen ku prospěchu věci, neb jinak nechápu, že jste již 7 let s přítelem a klape Vám to. Z Vašeho dotazu bohužel není dost jasné, co Vám krom toho, že si sama sobě málo věříte, vadí. Možná uvědomění si sama sebe, jako mladé a krásné ženy, i když Vám to okolí říká? Jestli to je tak, pak to bych neviděl jako nějaký problém, který by Vám u mužů mohl vadit. Pokud tedy nestojíte o přízeň nějakých hezounů s rychlým autem a stejně rychlou ejakulací. Asi bych Vám pro zvýšení vlastního názoru na sebe samou doporučil zkusit změnu stylu, třeba dle někoho, kdo se Vám osobně líbí. Abyste se líbila sama sobě. Já měl obdobný problém asi před třemi lety. Dlouhé vlasy, mánička jak má být, samé černé oblečení... a ačkoliv jsem vyznával tento styl, nelíbil jsem se sám sobě. Takže jsem to změnil a stále zkouším něco jiného. Nemohu říci, že by jsem se sám sobě líbil (už dlouho mi nikdo neřeklzž jsem pěkný;-), ale neustálé experimentování sám se sebou mi dává alespoň ten pocit, že jednou najdu sám sebe. A víc nevím, co bych řekl, nemám dost sebevědomí Vám radit. Podle mě jste asi fajn ženská, kterých by mělo být víc... nemáte sestru v mém věku?;-)