Křivoklátské lesy na Berounsku byly plné zvěře a tyto hluboké lesy byly jako stvořené pro lov. Proto také přemyslovská knížata zde již na počátku 12. století nechala vystavět dřevěné lovecké hradiště. Ve 13. století zde byl postaven gotický královský hrad, který sloužil jako lovecký hrad. Český král Václav I. byl známý svojí vášni pro lov. Na hradě často a rád pobýval a dokonce zde nechal zřídit úřad královského lovčího.

Hrad si také oblíbil Přemysl Otakar II. a velmi rád zde také pobýval král a císař Karel IV. Na Křivoklátě se po návratu z Francie do Čech dokonce ubytoval se svou první ženou Blankou z Valois a vydal zde řadu důležitých listin. Na zdejším hradě často pobýval také český král Vladislav II. Jagellonský.

Křivoklát, hrad na kterém často rád pobýval český král Václav I. / Pixabay

Hrad byl dále rozšiřován a opevnění zesilováno. Vysoké hradby, pevné brány a mohutné bašty a věže učinily z Křivoklátu jednu z nejvýznamnějších královských pevností v Čechách. Panovníci již nezajížděli na Křivoklát jen na lov, ale často tam také bydleli, vyřizovali důležité státní záležitosti a přijímali vzácné zahraniční návštěvy.

To se však změnilo po nástupu Habsburků na český trůn. Hrad začal sloužit jako vězení. Jeho nejznámějším vězněm byl věhlasný alchymista císaře Rudolfa II. Edward Kelley.

V 17. století hrad získal šlechtický rod Fürstenberků a vlastnil jej až do roku 1929, kdy pak hrad prodal československému státu. Byli to právě Fürstenberkové, kteří hrad opravovali a řádně udržovali a tak se hlavně díky jim hrad tak dobře zachoval až do dnešní doby.

Dominantou hradu je 42 m vysoká, válcová věž s vyhlídkou. Na hradě je slavná fürstenberská knihovna, která má dnes 52 tisíc svazků knih. V jižním křídle se nachází pozdně gotická hradní kaple Korunování Panny Marie z doby krále Vladislava II. Jagellonského. V hradní kapli je vzácná gotická archa s vyobrazením sv. Barbory a sv. Kateřiny.

Na královském loveckém hradě nechybí ani pěkná sbírka loveckých kuší, tesáků a palných zbraní z 16. až 19. století. Můžete si také zde prohlédnout Rytířský a Královský sál, obrazárnu, dále pak vězení a mučírnu. Na hradě je také pozoruhodná sbírka historických, zejména barokních saní, které jsou zdobeny řezbami a malbami a sbírka cechovních praporců. Zdejší hradní expozice představuje rovněž všední život šlechty a jsou zde také umístěny historické dětské hračky.

Hamousův statek ve Zbečně

Na hradě Křivoklátě si můžete udělat představu, jak se v minulých stoletích žilo bohaté šlechtě. Jen několik kilometrů od hradu leží obec Zbečno a zde máte příležitost nahlédnout do způsobu života prostých venkovanů.

Hamousův statek / se svolením Středočeské centrály cestovního ruchu

V obci stojí barokní kostel sv. Martina s barokní a rokokovou výzdobou. Jsou zde mimo jiné cenné barokní obrazy Madony, sv. Josefa, sv. Václava a sv. Anny od J. Kroupy.

Nedaleko kostela stojí roubený Hamousův statek, který je připomínán již v 16. století. Tento statek je jednou z nejstarších zpřístupněných památek lidové architektury ve středních Čechách.  Statek byl obývaný až do roku 1992 a o tři léta později byl zpřístupněn veřejnosti. Hamousův statek dozajista ocení všichni milovníci lidové architektury. Je zde velká světnice, která v 18. století sloužila také jako hospoda, prohlédnete si unikátní dvě komory umístěné nad sebou, síň s černou kuchyní a chlebovou pecí, kde se v letní turistické sezóně pořádají ukázky pečení chleba tradičním způsobem. Najdete zde také výměnek s kuchyňkou a na dvoře jsou chlévy a kolna. Zdejší statek patří k našim významným a poučným ukázkám lidové architektury.

napsal Jiří Glet

Zdroj: e-kniha Jiří Glet Turistický průvodce I. Zajímavosti z českých hradů a zámků, Nakladatelství KKnihy, České Budějovice 2017