Na rozlehlou romantickou zříceninu hradu Cornštejn v okrese Znojmo se dostanete buď autem k parkovišti pod hradem - nebo též z nedalekého hradu Bítov lesní cestou kolem Červené kapličky, kudy dojdete k zátoce. Pokračujete po asfaltové cestě kolem zátoky, na křižovatce se vydáte vlevo a projdete kolem kempu Bítov až k mostu přes řeku Dyji. Po přechodu mostu již na kopci uvidíte hrad Cornštejn. K němu se dostanete buď po asfaltové silnici podle značek, nebo kratší, ale strmější pěšinou vlevo.

Název tohoto kdysi monumentálního hradu, někdy bohužel poněkud ve stínu právě nedalekého věhlasného Bítova, je zřejmě odvozen z německého Zorn (hněv) a Stein (kámen). Tento název měl vyjadřovat sílu a pevnost hradu. Z hradu je krásný výhled do okolí a potěší tak i všechny milovníky přírody a romantiky.

foto / Petr Matura

Hrad stojící na vysoké skalnaté šíji mohutného říčního ostrohu řeky Dyje nedaleko ústí Želetavky byl postaven v první polovině 14. století společně s hradem Frejštejnem jako královská pevnost pro posílení obrany hradu Bítov a sloužil jako důležitý strategický bod na jižní moravské hranici našeho království. Výstavbu Cornštejna inicioval Raimund z Lichtenburka s povolením krále Jana Lucemburského. První písemná zmínka o hradě pochází z listiny markraběte Karla datované 31. května 1343, v níž markrabě povoluje Smilovi, Čeňkovi a Janovi z Lichtenburka rozdělit jejich léno, zahrnující hrady Bítov a Cornštejn, na tři části.

Milovníci přírody pak jistě ocení národní park Podyjí s rozlohou přibližně 63 kilometrů čtverečních. Rozprostírá se podél řeky Dyje od města Znojmo až ke Vranovské přehradě. Národním parkem byl vyhlášen 1. července 1991. Nedaleko národního parku Podyjí, který se rozkládá podél řeky Dyje protékající čtyřicet kilometrů dlouhým, hlubokým meandrovitým údolím, se pak nachází jedno z nejkrásnějších měst jižní Moravy, již výše zmiňované Znojmo s nejednou kulturní památkou, ale zejména též nevšedně bohatou historií...

Když do města v neklidných časech vtrhla cizí vojska s úmyslem plenit, obyvatelé se před nimi skryli ve spletitém systému podzemních katakomb, chodeb a sálů. Podzemí mělo místní obyvatelstvo vybaveno i topeništi, důmyslně napojenými na domovní komíny. Zde, v podzemí, byly vybudovány speciální kouřovody do komínů domů. Z těchto domovních komínů se neustále kouřilo od topení a vaření, avšak ulice i domy byly prázdné. Z tohoto důvodu začali pak vojáci, kteří nevěděli, co si o tomto jevu myslet, Znojmu říkat „město duchů“.

V klidných dobách se v místních sklepeních skladovaly potraviny, zejména pivo, vinné sudy a zemědělské produkty, s výjimkou sklepa pod soudní budovou. Dvoulodní sál pod bývalou radnicí sloužil jako mučírna. Dnes jsou katakomby určeny především turistickým návštěvníkům. Část z tohoto podzemí, které je největším systémem podzemních chodeb a sklepů v České republice a současně též jedním z nejrozsáhlejších podzemních labyrintů ve střední Evropě, byla zpřístupněna veřejnosti. Jeho počátky se datují do 14. století, avšak o přesném datu a účelu vzniku neexistují žádné písemné záznamy v městských kronikách...

 

napsal Petr Matura

Zdroje: cs.wikipedia.org, hrady.cz, nppodyji.cz, kudyznudy.cz, navylet.cz, turistickyatlas.cz