Jeskyně, skály, zbytky skalního hradu Střmen, jezera a vodopády. Není divu, že se i k pohádkovým skalám na Broumovsku pojí řada pověstí. Pojďme si některé představit.

foto / Pixabay

Lesní žena

Jedna vypráví o statné lesní ženě v zelených šatech, která a spala u rybníka. Probudil ji smích a křik dětí, které v adršpašském lese houbařily. Lesní žena, kterou to probudilo, se rozběhla za dětmi. Ty před ní marně utíkaly. Jedno dítě chytila, strhla mu šátek z hlavy a pak se vrátila k rybníku. Uplakané dítě po návratu domů všecko vyprávělo svojí matce, která se šla poradit s místním farářem. Ten jí poradil, aby se děcko vrátilo na stejné místo zpět do lesa na dvanáctou hodinu. Když se dítě dostalo před les, udeřil blesk. Vyděšené dítě se chtělo se vrátit nazpět, ale vtom se objevila lesní žena. Šátek dítku vrátila s varováním, pokud ještě bude někdy pokřikovat v lese, bude ho to stát život.

Nebojácná služebná

Podle pověstí se v hlubokých lesích v oblasti Adršpachu stával na Starozámeckém vrchu hrad, který obývali loupežníci. Ti přepadávali, loupili a vraždili obchodníky a poutníky na cestě vedoucí do Trutnova. Obyvatelé Adršpachu proto žili ve strachu a nejistotě. Během jednoho zimního večera se setkali v domě U Vysoké lípy a vyprávěli si o tom, co loupežníci poslední dobou vyvedli. Všichni byli zděšeni kromě nebojácné služky, která prohlásila, že dojde pro hrst nalámaného lnu až do loupežnického hradu. Aby měla důkaz, rozhodla se přinést něco z jejich hradu nazpět. Když se dostala k hradní bráně, zaslechla hádku mezi loupežníky, která se odehrávala v sálu. Byla vystrašená a chtěla se vrátit. Jenže si všimla schnoucího prádla, a protože chtěla mít důkaz, jeden kus strhla a běžela pryč. Pod nohama se jí jako na potvoru uvolnil kámen, který se koulel dolů z kopce. Na služku začali štěkat psi a co hůř! Začali ji pronásledovat loupežníci. Dívka, která ze všech sil běžela k domu, kam se chtěla schovat, prosila pannu Marii o ochranu. Jeden z loupežníků po služebné hodil sekyru právě ve chvíli, kdy otevírala dveře. Naštěstí se zasekla jen do veřejí a dodnes se v tomto starém domě ukazuje. Nebojácné děvče získalo mezi lidmi uznání za odvahu. Zato lupič, který přišel o košili a sekyru, byl nějakou dobu naštvaný.

Prokletá město

Podle další pověsti na místě obou skalních měst v dávných dobách stála dvě skutečná města, ve kterých žili naši předci. Pokud se kterýkoliv nepřítel chtěl dostat do země, nešlo to jinudy, protože byla obklopena neprostupnými hvozdy a horami. Několikrát se stalo, že místní za vidinou zisku vpustili do země nepřátele, kteří v ní pak řádili a sužovali lid v celém království. Jeden z dávných staroslovanských bohů se na obyvatele obou měst naštval a poručil, aby obě města zkameněla. Jakmile to řekl, všech domů, lidí, zvířat i dalších věcí se stal kámen. Když potom staroslovanští bohové odešli z našich krajin, zapomněli odvolat svůj trest, proto zůstala obě města zkamenělá až doposud a během dlouhých staletí zarostla lesy a křovinami.

Pověsti a hodně pohádek

Pověstí o skalách samozřejmě více. Najdete je v knize Pomístní jména v Čechách od Libuše Olivové-Nezbedové a také v knížce Báje a pověsti z kraje Jiráskova z roku 1925. Skalní města se stala ovšem oblíbeným místem pro filmaře. Objevila se v pohádkách Třetí princ a Princ a Večernice, kde si hlavní roli zahrála Libuše Šafránková. Režisér Zdeněk Troška tu nafilmoval několik scén pohádky Pekla štěstí 2. V Adršpachu se nacházela dračí jeskyně a natáčelo se také u místního zatopeného lomu. Skalní město se objevilo také v pohádce Peklo s princeznou, kde hlavní role ztvárnili Tereza Ramba (Voříšková) a Jiří Mádl. V druhé polovině osmdesátých let se tu natáčela i nepříliš známá pohádka O živé vodě, kterou režíroval Ivan Balaďa.

Skalní hrad Střmen

Ve třináctém století byl vybudován skalní hrad Střmen, jeho pozůstatky můžete navštívit v Teplických skalách. Byl zničen, protože v něm sídlila banda loupežníků, o kterých se zmiňují i pověsti. Ke zbytkům hradu, který je přes padesát let chráněn jako kulturní památka, se dostanete po dlouhém schodišti. Ty výhledy ovšem stojí za to!

 

Soňa Brunnerová

zdroj: adrspasskeskaly.cz