Žlutice (německy Luditz) jsou město v jihovýchodní části okresu Karlovy Vary, ve kterém žije přibližně 2 200 obyvatel. Nejvýznamnější stavbou Žlutic je kostel sv. Petra a Pavla ze 14. století. Samotné město si zachovalo středověký ráz, ve městě najdeme i zbytky gotického opevnění. Centrum města je městskou památkovou zónou. Jejím středem je čtvercové Velké náměstí, na kterém je situována radnice a muzeum. Uprostřed náměstí se nachází kašna a vedle ní sloup Nejsvětější Trojice z let 1701–1704.

 

 foto / Petr Matura 

Za návštěvu zcela jistě stojí místní muzeum. To nabízí hned několik pozoruhodností. Nejvýznamnější z nich je pravděpodobně faksimile takzvaného Žlutického kancionálu, který byl v roce 2015 zapsán do seznamu národních kulturních památek. Originál, dnes uložený v Památníku národního písemnictví v Praze, byl zhotoven dílnou Jana Táborského v Praze a roku 1558 převezen do Žlutic. Obsahuje sbírku liturgických mešních zpěvů a je zde zachycen například Mistr Jan Hus nebo Jeroným Pražský. Návštěvníci muzea si mohou prohlížet plnohodnotnou listovací kopii, kterou dalo vedení města zhotovit v roce 2018.

Dalším lákadlem muzea je expozice hrdelního práva v místě, kde se v dřívějších dobách nacházela šatlava. K vidění zde jsou původní vězeňské cely včetně cely pro nejtěžší zločince. Návštěvník si zde rovněž může prohlédnout i smolnou knihu a mučící nástroje. Ostatně, význam města vzrostl roku 1765, kdy po provedení restrikce byly v Loketsku ponechány pouze jen dva hrdelní soudy, a to v Lokti a právě ve Žluticích. Hrdelní soudnictví mělo město pravděpodobně již od svých zakladatelů Rýzmburků. Hrdelní soud existoval ve Žluticích v letech 1765–1783, pak byl přenesen do Žatce.

Následujícím, velmi zajímavým bodem prohlídky je středověké sklepení pod muzeem, v jehož části se dnes nachází lapidárium. Sklepení bylo původně chodbami propojeno s ostatními domy a kromě uskladňování potravin sloužilo i jako úkryt pro obyvatele v dobách ohrožení.

Obyvatelstvo města se původně živilo především zemědělstvím. Další podniky vznikly až po vybudování železnice Rakovník – Bečov nad Teplou v roce 1897. V letech 1938–1945 v důsledku mnichovské dohody připadlo pohraničí i se Žluticemi Německu. V únoru 1945 se město stalo terčem náletu britského letectva, který však nezpůsobil větší škody.

Po prohlídce města jistě nelze opomenout nedaleký mytický vrch Vladař. Ten je v podstatě vyhaslou sopkou. Z výšky 693 metrů nad mořem se vám naskytne úchvatný pohled na okolní krajinu. Kopec byl již od dávných dob obýván nejrůznějšími kulturami. Archeologové zde například našli zbytky nádrže z roku 480 př. n. l. Zdá se, že Vladař byl v té době jedním z nejvýznamnějších keltských sídel v naší kotlině. Mimo jiné se zde též na podzim roku 1421 Jan Žižka úspěšně bránil přesile panské jednoty. Tuto událost nám dodnes připomíná malý pomník.

Na Žluticku se odjakživa traduje, že o tom, jaké bude počasí, se rozhoduje právě na Vladaři. O široko daleko nejvyšší horu se pravděpodobně zastavují těžké mraky a na úrodnou krajinu pod Vladařem tak padá blahodárný déšť. Místní legenda však praví jinak...

Starý pastýř Matěj Václavík, který zde prý kdysi pásl stádo ovcí, objevil pravý důvod, proč mračna u Vladaře tu odbočí (jako na nějaké křižovatce), tu se vrátí, tu se pohnou dopředu. Jednou, když pásl na jižní, nejvoňavější stráni Vladaře své ovečky, slyšel, jak jeho ovčácký pes podivně štěká. Když se pes vrátil, držel v zubech podivné, vousaté stvoření. Vyděšený vousáč Matěje úpěnlivě prosil, aby ho zachránil z tlamy toho zlého psa - a sliboval mu královskou odměnu. Když jej tedy Matěj vyprostil, prozradil mu mužíček, že je králem všech hospodáříčků v celém kraji a že má hrad v podzemí hory Vladař, odkud ovládá mračna, blesky a kroupy. Matějovi za své vysvobození věnoval skutečně velký dar, a to pastýřskou píšťalu s čarodějnou mocí. Když na ni Matěj zapíská, pošle mu mužíček deštivé mračno, aby mělo jeho stádo, nad kterým bude držet ochrannou ruku, vždy šťavnaté pastviny…

Nedaleko Žlutic pak dále leží nejen známá lázeňská města Karlovy Vary a Mariánské Lázně, ale i pozůstatky hradu Nevděk. Jedná se o zaniklý hrad z 15. století, který najdeme na stejnojmenném vrchu. Hrad vznikl v poloze prakticky neohrozitelné dělostřelbou, proto sám postrádal prvky aktivní dělostřelecké obrany. Již v 16. století je však uváděn jako pustý.

Podle pověsti dostal Nevděk jméno na základě nářku vdovy po jeho zakladateli. Když prý hrádek zničili, stála nešťastnice v troskách a naříkala: „Je to nevděk, je to nevděk!“ Její křik byl slyšet až do města, a tak dal hrádku nové jméno. Dnes lze hrad považovat za zaniklý. Zachovaly se  pouze jen obvodové valy, příkopy a sporé základy paláce. Obdivuhodně dobře se však dochovala studna, vyzděná kameny.

Pokud by vás místní legendy zajímaly podrobněji, můžete se vydat na okruh s názvem „Cesta za pověstí“. Jedná se o značenou cestu, jež má charakter naučné stezky. Je dlouhá 14,8 kilometru, vede z náměstí ve Žluticích a spojuje zajímavá místa v jejich okolí a pod vrchem Vladař. Stezka vznikala od roku 2009 a jejím cílem je zejména provázanost tajuplných míst v kraji pod stolovou horou Vladař a upozornění na poutavé pověsti, které se k tomuto kraji vztahují.

 

napsal Petr Matura

zdroje: cs.wikipedia.org, zlutice.cz, navylet.cz aj.