Hrad Vildštejn v obci Skalná najdeme nedaleko Františkových Lázní. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1224, kdy je jako majitel hradu zmiňován Gerold z Vildštejna. Na hradě se v průběhu staletí střídalo mnoho majitelů. Například roku 1531 hrad získali Viršperkové.

foto: Petr Matura

Členové tohoto rodu byli známi svou prchlivostí a surovostí. Často například docházelo ke krvavým sporům s blízkým Chebem. Kupříkladu již v roce 1539 se třináct krejčovských mistrů z Chebu vypravilo kvůli neshodám k Vildštejnu, kde pod hradem došlo ke krvavé bitce. Další Viršperk byl souzen za vraždu vildštejnského rychtáře a o rok později zavraždil Kašpar Viršperk dokonce i svého bratrance Abraháma ze Starého Rybníka. Brzy po požáru Vildštejna zavraždil Bartl Viršperk svého příbuzného Volfa Kryštofa a pana Lamingena.

Řada těchto i dalších jiných krvavých zločinů vyvolala dvě nové výpravy proti Vildštejnu. Při druhé z nich byl Kašpar Viršperk zajat a uvězněn nejprve v Chebu a potom v Bílé věži na Pražském hradě. Byl odsouzen k pokutě 6000 zlatých a ke konfiskaci majetku. Vzhledem ke krvavým událostem se asi nelze divit, že na hradě dodnes dochází k paranormálním jevům.

Také rod Trautenberků, který Vildštejn získal v roce 1596 a vládl zde až do roku 1799, je pro nás důležitý, jelikož se k němu váže jedna děsivá záhada. V létě roku 1987 totiž při rekonstrukci byly v hradním komíně nalezeny lidské kosti. Po expertíze v Národním muzeu se zjistilo, že patřily ženě ve věku padesáti až šedesáti let, která žila v období sedmnáctého až osmnáctého století.

Historické prameny pak ukazují právě na jednu členku rodu Trautenberků, která podle dobových záznamů byla velmi nevzhledná a hluchá. To by asi nevedlo k její kruté smrti, kdyby se tato žena nezabývala bylinkami a možná i magií. To bylo v očích jejího okolí zřejmě nepřijatelné, a tak se ji rozhodli nenápadně zlikvidovat. O tom, že se jí okolí skutečně bálo, svědčí fakt, že místo jejího posledního odpočinku bylo později otevřeno, její lebka byla proražena hřebem a ostatky uloženy do kovové schránky. V té navíc byla vložena jakási skleněná baňka, dále rybářský háček a několik stébel trávy. Proč tam byly tyto předměty přiloženy, to se dodnes neví... Vystavenou lebku dnes můžeme vidět v hradní kryptě.

Existují svědectví z šedesátých a sedmdesátých let minulého století, kdy několik svědků nezávazně na sobě vidělo Bílou paní, procházející se za jasných měsíčních nocí hradem. Nikdy však prý nikomu neuškodila. Po nálezu kostí však již nejsou zaznamenány žádné nové zprávy o jejím dalším zjevení.

foto: Petr Matura

Na hradě však dodnes dochází k jiným strašidelným projevům. Lidé zde mají pocit, že se na ně kdosi neznámý dívá - nebo se v místnosti, kde jsou zavřená okna i dveře, náhle a bez zjevné příčiny zvedne průvan. Můj známý během prohlídky hradu zase zahlédl jakýsi obrys postavy mizející ve zdi... Samozřejmě, vše můžeme vysvětlit například i jako zrakový klam - nebo že ve starém sídle prostě i velmi táhne, avšak krvavá historie hradu na klidu jistě nepřidá...

Jako každý hrad i Vildštejn by měl mít své podzemní chodby. Jedna chodba prý vedla z hradu do krypty blízkého kostela, druhá pak údajně ústila ve sklepě fary. Podle pověstí další chodba vede až na území Německa.

Jedna z podzemních chodeb údajně také spojovala Vildštejn s nedalekým hradem Starý Rybník. Říká se, že se v šedesátých nebo sedmdesátých letech dvacátého století do této chodby při orbě propadl traktor. Po jeho vytažení se údajně z propadlé díry rozbíhaly na obě strany chodby, a to v ose Starý Rybník - Skalná. Bylo však nařízeno propadlinu okamžitě zasypat, a to bez jakéhokoli průzkumu.

Návštěva tohoto hradu tak zcela jistě potěší nejen milovníky historie, ale i záhad, protože je zde stále po čem pátrat. Magická energie místa přitáhla i filmaře, kteří na hradě natočili známý Švankmajerův film ,,Lekce Faust“.

napsal Petr Matura

zdroj:hrady.cz, wikipedie.org,A.Česal:Za skrytou krásou Chebska, archiv