Velký Roudný je kupovitý kopec s dnes zalesněným vrcholem a nápadnými pruhy dřevin mezi loukami na úbočí. Spolu s Malým Roudným tvoří dva výrazné vrcholy nad obcí Roudno v okrese Bruntál a hladinou Slezské Harty.

Velký Roudný rozhledna / foto Petr Matura

Tato původem sopka se rozkládá v katastrálním území obce Roudno, východně od její zástavby.  Sopka, která je mimo jiné opředena i množstvím legend s tematikou vstupu do pekla, byla činná naposledy před jedním až dvěma miliony let, tj. koncem třetihor a počátkem čtvrtohor. Podle pověstí například z nitra této sopky prý údajně na povrch vylézají čerti, kteří každoročně počátkem prosince doprovázejí anděla a svatého Mikuláše na jejich cestě k dětem…

Každopádně se jedná o nejzachovalejší stratovulkán na Moravě. Dne 27. října 2007 byla na vrcholu Velkého Roudného otevřena dřevěná rozhledna. Jde o dvacet metrů vysokou šestipatrovou dřevěnou konstrukci na betonových základech s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 17 metrů. Z té se může najednou rozhlížet až 16 lidí a k vidění je mimo jiné panorama nejvyšších vrcholů Hrubého i Nízkého Jeseníku, Krnovsko, Opavsko nebo také Oderské vrchy.

Nízký Jeseník / foto Petr Matura

Na vrcholku najdeme malou zděnou kapličku, která byla postavena v roce 1933 a z neutěšeného stavu obnovena po roce 1989. U kapličky je ukryta železná schránka s vrcholovou knihou. Za kaplí je na stojanech umístěno 15 obrázků Křížové cesty. Při výstupu na vrchol, který je oblíbeným poutním i turistickým cílem, se otevírá nádherné panorama krajiny s dalekým horizontálním výhledem na tři světové strany. Na úbočí kopce se nachází dvě kamenné mohyly s křížem, věnované obětem 1. světové války. Již několik desítek let Klub českých turistů v Bruntále pořádá poslední dubnovou neděli pochod nazvaný "Po sopkách Bruntálska". Nejkratší trasa vede na Uhlířský vrch (7 kilometrů) a další například na Venušinu sopku (17 kilometrů). Nejdelší trasa pak vede právě na Velký Roudný (50 kilometrů).

Praděd / foto Petr Matura

Nízký Jeseník, plochá vrchovina na severu Moravy a v jižní části Slezska, je plošně vůbec nejrozsáhlejší pohoří v České republice. Rozprostírá se na Moravě a ve Slezsku, v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy s pozůstatky sopečné činnosti. Oblast Nízkého Jeseníku byla navíc vždy známa těžbou kamene a zejména pak těžbou barevných a drahých kovů.

Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v Česku a dominantním pohořím Slezska a části severní Moravy. Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli přírodnímu bohatství a jeho zachování v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky.

Nejvyšší místní hora Praděd (1491 m n. m.) je pátou nejvyšší horou Česka a nejvyšší horou Moravy a českého Slezska. Horní plošina 162 metrů vysokého televizního vysílače na vrcholu Pradědu je dokonce nejvyšším (byť umělým) bodem v České republice. Z veřejně přístupné vyhlídky ve výšce 73 metrů je za dobrého počasí vidět Lysou horu, na níž je podle lidové pověsti  uschován přímo pohádkový poklad, chráněný mocným kouzlem, dále pak Sněžku i Radhošť a vzácně, při dobré viditelnosti, rovněž i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku.

Lidová tradice říká, že se v místech, kde se k nebi vypíná vrchol Pradědu, nachází jiný svět.  Od nepaměti byla této lokalitě připisována tajemná až magická moc. Stejně tak, jako Krkonoše mají svého Krakonoše, mají i tyto moravské hory svého spravedlivého horského ducha, bájného děda Praděda. Podle nejstarších vyobrazení se prý údajně jednalo o mohutného obra v hornické haleně s kahancem v ruce. Chránil místní lesy i v nich žijící zvěř a opatroval také poklady, ukryté právě i v hoře Praděd. Vládce místních hor pak měl dohlížet rovněž na lidské skutky. Dobré lidi odměňoval, avšak zlé přísně trestal...

Ať už je tomu jakkoliv, toto místo má rozhodně velice silnou historickou tradici. Pod Pradědem v podstatě probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska, v současnosti tudy prochází i hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého a rovněž i okresů Bruntál a Šumperk. V roce 1955 byla navíc na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace.

Praděd socha / foto Petr Matura

napsal Petr Matura

zdroje: mapy.cz, cs.wikipedia.org, hruby-jesenik.cz, jeseniky.net aj.