Vrch Plešivec se nachází ve výšce 654 m.n.m nedaleko obce Jince ve Středočeském kraji.  Vrch je známým turistickým cílem, a to zejména díky malebnému výhledu na Brdy z ,,Čertovy kazatelny“. Méně se však již ví, že na Plešivci se nacházelo velmi rozsáhlé, tajuplné hradiště, kdysi chráněné dvojicí valů. Hradiště pochází z knovízského období z 10. - 12. století př. n. l. a zabíralo úctyhodnou rozlohu asi padesáti sedmi hektarů. Valy se mohly tyčit až do výšky čtyř metrů. Byly navíc více než tři kilometry dlouhé. Někteří badatelé se domnívají, že na hradišti se nacházel magický okrsek a patrně zde stála rovněž také i svatyně.

Vrch Plešivec: foto Petr Matura

Tato skutečnost se jistě otiskla do energie tohoto místa, protože citliví lidé zde dodnes vnímají zvláštní energie. Podle některých senzibilů jsou některá místa na Plešivci vyloženě negativní. Není divu, protože lidé knovízské kultury prý praktikovali rituální kanibalismus. V jámách zde byly nalezeny lidské kosterní ostatky se stopami kanibalismu. O tajemné posvátnosti svědčí také hromadné obětní dary, nalezené na úpatí hory - a nejen tam. Jaká božstva zde však byla uctívána, to se přesně neví.

Najdeme zde také skupinu vrcholových skal zvanou ,,Fabiánova zahrádka“, jež je propojená pravěkými valy. Právě zde má podle pověstí žít vládce brdských lesů Fabián. Ozývá se prý táhlým houkáním, které se však nesmí napodobovat. Takový odvážlivec by byl údajně krutě potrestán. Fabián prý dokáže návštěvníky Brd zmást a nechat bloudit po okolí. Zajímavé je, že podle archeologů byla Fabiánova zahrádka vymezeným posvátným územím. Možná je toto místo dodnes magicky chráněno a lidé si jen k zážitkům, které si neuměli vysvětlit, přidali pověst. Každopádně se zde lidé skutečně dokážou na nějakou dobu ztratit. V místě navíc často vypovídají poslušnost i moderní přístroje s navigací.

rozcestí pod Plešivcem: foto Petr Matura

Legendy také vypráví, že na vrchu Plešivci se od dávných dob shromažďovaly čarodějnice. Slétávaly se sem o půlnoci na ohnivých košťatech a tančily prý na vysokých valech. Pověst vypráví, že tu kdysi stálo nádherné město, které čert zaklel do skal. Nářek bývalých obyvatel města se o půlnoci rozléhal celým okolím.

Další pověst, tentokrát z časů, kdy Plešivec ovládali Keltové, je o zlatém stolci, který kdysi sloužil k posvátným rituálům. Stolec je prý dodnes ukryt v nitru Plešivce.

Na Plešivci a Komorsku údajně kdysi sídlili rovněž i obři. Plešivecký obr unesl komorskému dceru, a proto mezi nimi došlo k válce. Dcera komorského obra však nakonec oba obry usmířila. Místu, odkud se obě usmířené strany vrátily do svých domovů, se říká Na vratech.

Viklan: foto Petr Matura

Najdeme zde také ,,Krkavčí skály“, v nichž prý sídlí hadí královna, která se občas promění v něžnou dívku, bloudící v hustém lese. Kdo ji však polituje a dovolí, aby se k němu přiblížila, zaplatí  prý svým životem.

Pod svahem se nachází ještě další záhadné místo. Je jím již výše zmíněná takzvaná ,,Čertova kazatelna“. Jedná se o viklan, který se měl ještě na začátku 19. století pohybovat. Po zásahu blesku je však již nepohyblivý. Podle archeologa Břetislava Jelínka, který místo v 19. století zkoumal, se jedná o obětní místo. Podobný názor mají i jiní badatelé. Navíc celá oblast Plešivce je velmi tajemným a mystickým místem, kde jako kdyby se zastavil čas...

napsal Petr Matura

zdroj: V.Vokolek: Neznámé čechy II., hrady.cz aj.