Malebný zámek Vimperk najdeme v Jihočeském kraji v okrese Prachatice, asi 25 kilometrů od města Strakonice. Vimperský hrad byl založen kolem poloviny 13. století, pravděpodobně králem Přemyslem Otakarem II. jako strážní pevnost nad prastarou stezkou vedoucí z Bavorska do Čech. Počátkem 60. let 13. století jej král Přemysl Otakar II. propůjčuje v léno rodu Janoviců. V této době je hrad pevností s obytnou věží, palácem a obvodovou hradbou.

foto: Petr Matura

Janovicové spravují panství nejpozději do roku 1370, kdy z neznámých důvodů propadá jejich majetek královské koruně. Po několika letech, kdy je hrad zástavním majetkem jednoho z pražských měšťanů, se na delší dobu ocitá v rukou Kaplířů ze Sulevic. Kaplíři ze Sulevic reagují na rozvoj dělostřelby dalšími opevňovacími pracemi – vzniká tak předsunuté opevnění Haselburg a hrad je spojen s nově opevněným městem v jeden dobře hájitelný celek. Přes Malovce z Chýnova se pak v 16. století Vimperk dostává do rukou mocných Rožmberků. Snad již v průběhu tohoto století začíná postupná přestavba hradu v pohodlný zámek.

Počátkem 17. století kupují panství Novohradští z Kolovrat a proměňují zámek ve své rodové sídlo. Volf Novohradský z Kolovrat s manželkou Juditou, rozenou ze Šternberka, a jejich syn Jáchym stojí jako stavebníci za rozsáhlými renesančními úpravami Horního zámku a vybudováním renesančního Dolního zámku ve tvaru písmenu „U“. Za jejich držení se zámek stal reprezentativním sídlem s výjimečnou uměleckou výzdobou. Rozsáhlá stavební činnost Novohradských z Kolovrat však vede k zadlužení a nakonec i ke ztrátě majetku.

foto: Petr Matura

Přes rod Eggenbergů se od roku 1719 zámek ocitá mezi majetky Schwarzenbergů. Ti během 18. století přestavují nejednu zámeckou budovu do barokní podoby. Poslední rozsáhlá rekonstrukce je vynucena požárem způsobeným úderem blesku 20. července 1857, kdy vyhoří drtivá většina Horního zámku. V té době však již zámek není užíván jako reprezentativní šlechtické sídlo, ale v prvé řadě jako centrum správy rozsáhlého panství a schwarzenberského hospodaření v šumavských lesích.

Během období první republiky zámek šlechtický rod Schwarzenbergů pronajímá  Československé armádě a po válce rodina o zámek přichází. Kanceláře správy velkostatku se stávají kancelářemi Jihočeských státních lesů a od roku 1961 část zámku využívá ještě i městské muzeum.

foto: Petr Matura

Režim před rokem 1989 zámku příliš neškodí, ale i tak započne dlouhotrvající období nedostatečné péče o zámek. Toto období paradoxně vrcholí až po revoluci, kdy se zámku město Vimperk zbavuje, odtrhává z majetkového celku předsunuté opevnění Haselburg a zámek s muzeem se převodem ocitá ve správě NP a CHKO Šumava. Tato instituce sice plánuje několik rozsáhlých a necitlivých úprav, ze všech však nakonec sejde a objekt nadále chátrá.

V roce 2010 je zámek prohlášen národní kulturní památkou a na pokraji havarijního stavu jej v roce 2015 přebírá Národní památkový ústav. Ten rozšiřuje zpřístupnění zámku, navazuje na tradici muzea, nyní pod názvem Muzeum Vimperska, a započíná s postupnou památkovou obnovou areálu.

foto: Petr Matura

Se zahájením letošní turistické sezony se návštěvníkům poprvé v historii zámku otevřely dva velmi zajímavé turistické okruhy.

První okruh se nachází na Horním zámku a návštěvník se dozví o životě na zámku v období renesance a o rodu Novohradských z Kolovrat, kteří zde sídlili také v období třicetileté války.

Okruh Dolního zámku nám nabízí jedinečnou příležitost navštívit prostory ještě před začátkem jejich rekonstrukce.

Prohlídka ukazuje proměny Dolního zámku a přilehlých zahrad. Na základě výsledků archeologických, restaurátorských a archivních průzkumů se návštěvníci dozví, co vše je možné vyčíst z výmaleb na stěnách či z pozůstatků zahradních úprav. Zámecké prostory jsou prezentovány před restaurováním a opravami, zdevastované nedostatkem údržby a nevhodnými zásahy ve 20. století. Na tomto prohlídkovém okruhu sice nenajdeme žádný mobiliář, ale přesto snad žádný milovník historie neodejde zklamán.

napsal Petr Matura

zdroj: zamek-vimperk.cz