Praha plná strašidel: Domy a zákoutí hlavního města jsou plná tajemství

Zřejmě na žádném jiném místě v České republice se nevyskytuje tolik strašidel, duchů a jiných nadpřirozených bytostí, jako je tomu v Praze. Je to asi dáno dlouhou historií tohoto místa a tudíž i velkým množstvím historických objektů, ke kterým se váže nějaká děsivá pověst. Strašidla mají zkrátka v našem hlavním městě tradici, některá již skutečně legendární jako například Golem, Turek z Ungeltu, kostlivec z Ovocného trhu nebo purkmistr škrtící Židovku.

Pražská Vltava má samozřejmě rovněž i své vodníky. Například pod čtvrtým obloukem Karlova mostu (počítáno od Starého Města) údajně sídlí vodník, který prý skutečně velmi rád topí lidi, zejména takové, kteří si z vodníků nic nedělají. Podle pověsti měl tento vodník kdysi utopit kočího Víncenta Sahulu jenom pouze z toho důvodu, že dotyčný mu posměšně zanotoval: „Hastrmane tatrmane, dej nám kůži na buben!“

Také tajemná zákoutí Malé Strany jsou přímo přeplněná strašidelnými příběhy o záhadných zjeveních, nejrůznějších přízracích a strašidlech. Kromě vodníků zde prý můžeme potkat kupříkladu rovněž také i kostlivce, čerta či bezhlavého ponocného. A přímo na Maltézském náměstí prý kdysi škodila drbna, zlá jako čert, takže jí malostranská mládež neřekla jinak než baba Čertovka. Žila v 19. století nedaleko od místní strouhy, kam často chodila prát prádlo. Lidé údajně nakonec tuto strouhu, dnešní známý krátký umělý vltavský kanál, pojmenovali podle ní, tedy Čertovka...

Na Vyšehradě, sídle prvního českého krále Vratislava I., které však bylo podle pověsti založeno bájným knížetem Krokem, najdeme v Karlachových sadech takzvaný Čertův sloup. Podle jedné z legend sem třítunový sloup vrhl čert, jenž ho kvůli sázce s místním farářem vyrval z italského chrámu. Před dávnými lety se totiž prý jeden kněz vsadil o svoji duši s čertem, že odslouží mši dříve, než čert stihne přinést z baziliky svatého Petra v Římě sloup na stavbu vyšehradského kostela. Když ďábel zjistil, že se sloupem přiletěl pozdě, o kostelní střechu vztekle rozbil sloup právě na tři kusy... Ať už tomu bylo jakkoliv, jisté je, že tyto tři kusy kamene jsou až dodnes zahaleny rouškou tajemství. Moderní výzkumy sice odhalily, že se nejedná o jeden kus kamene, neboť minimálně jedna z jeho částí pochází z jiného druhu žuly, kde se však na Vyšehradě vzal, to dodnes nikdo přesně neví...

Na Karlově náměstí na Novém Městě naleznete jeden z nejtajemnějších pražských domů, Mladotovský palác neboli Faustův dům. Žil zde nejen alchymista a mystik Edward Kelley, ale rovněž i skutečně zvláštní podivín Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk, jenž se prý údajně věnoval výrobě přístrojů na bázi elektřiny a magnetismu a zhotovil v té době nevídané předměty, které vzbuzovaly představu, že je spolčen s ďáblem.

Pletky s čertem vedly mimo jiné též ke vzniku tzv. faustovské legendy, kdy měl být učený doktor Faust, který údajně také kul své ďábelské pikle v tomto domě, pekelníkem odnesen dírou ve stropě, jež později nešla zazdít... Několik let zde sídlil i farář Karl Jaenig z nedalekého kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce. I když byl povoláním duchovní, opět se jednalo o velkého podivína. Traduje se, že měl rozsáhlé sbírky funerálních předmětů, souvisejících se smrtí. Místní historky ho někdy pasovaly až do role upíra, spícího v rakvi v interiéru obklopeném četnými lebkami, dalšími kosterními pozůstatky a rovněž také i kusy šibenic. V průběhu historie byly pak v tomto domě objeveny zazděné dětské botičky nebo kočičí kostry, které zřejmě měly za úkol ochránit dům a předat mu jakousi mystickou sílu...

napsal Petr Matura

Zdroje: Adolf Wenig: Staré pověsti pražské, cs.wikipedia.org, hrady.cz.